Expo v Bruselu přineslo zájem o nový styl i o volný čas

Praha - Počátek zájmu o životní styl a životní prostředí, masivní nástup nových médií nejen ve výtvarném umění, ale především rozšíření fenoménu volného času reflektovala přelomová světová výstava Expo 58 v Bruselu. K 50. výročí události, která pro tehdejší Československo znamenala i jistý přechod od tragických 50. let k uvolněnějším 60. letům, připravili čeští historikové výstavu.
    Poprvé upozorňuje na zmíněné aspekty Expa 58. Ode dneška se bude její část měsíc prezentovat přímo v Bruselu, v květnu začne její plná verze v Praze a na podzim se zopakuje v Brně.
    Podoba československé expozice na Expu 58 znamenala pro svět šok. Země, která se ještě nevzpamatovala ze stalinského útlaku, se představila množstvím uměleckých či průmyslových výrobků a nápadů, jež plynule navázaly na špičkovou úroveň designu i masarykovského Československa, říká kurátorka výstavy Daniela Kramerová.
    Enormní úspěch expozice včetně zisku hlavní ceny přehlídky ale podle ní nespočíval v  jednotlivých výrobcích a uměleckých dílech, ale v důmyslném konceptu celé expozice, jež měla i četné divadelní prvky. Pavilon měl i obrovskou popularitu mezi návštěvníky.
    Přestože se mezi lidmi vžilo pro jistý design označení bruselský styl, je to podle autorů výstavy čistě československé specifikum. Nelze mluvit o tom, že by s výstavou Expo v Bruselu přicházelo něco nového, co by již před ní neexistovalo ve světě, formální kořeny tohoto stylu jsou v  mezinárodní avantgardě, říká ředitel Moravské galerie Brno Marek Pokorný.
    Dekorativismus "bruselu" stojí na asymetrické kompozici, geometrii, plošné barevnosti v kontrastu s linií a strukturou. Navozuje pocit lehkosti, ale i prostorový neklid a pohyb, který byl symbolem doby. K tomu přispívala i zcela proměněná barevnost, objevily se charakteristické pastelové odstíny žluté, fialové, hráškově zelené, blankytné modři a holubí šedi.
    Pro tuzemský vývoj ale tuto estetiku s Bruselem pojí fakt, že do Československa se dostávala vzhledem ke společenské situaci až právě v souvislosti se světovou výstavou v  roce 1958.
    Lehkost, která je pro ni charakteristická a jež je příčinou i  jejích dnešních reminiscencí, souvisí s tehdejší změnou životního stylu. Především se objevil fenomén volného času. Zatímco krátce po druhé světové válce to stále ještě byla záležitost jen pro určité vrstvy společnosti, od konce 50. let je něčím všeobecně známým a užívaným, říká Kramerová.
    Úzce související záležitostí, kterou ale československá expozice také výrazně reflektovala ve své laterně magice a polyekranu, je nástup nových médií a technologií. Ty oddělily tradiční média výtvarného umění od jeho novějších výrazových prostředků. S volným časem a hledáním možností jeho trávení ale především souvisí nástup televize.
    Pocit nutnosti změny životního stylu, touhy po novém, mladém výrazu, tehdy procházel celým světem. Provázel ho ohromný zájem o moderní výrobky nezvyklých forem a bouřlivý vývoj moderních chemických materiálů. Nastupující trendy ve všech oblastech lidského života pak pojmenovala bruselská výstava.
    O eleganci a životaschopnosti tehdejších modelů svědčí nejen současný zájem světových designérů, kteří některými svými výrobky ke stylu 50. a 60. let odkazují, ale i to, že lidé dnes vyhledávají autentické výrobky z té doby. Ty se stále více objevují třeba ve starožitnictvích či v  aukcích a lidé je uplatňují při zařizování současných interiérů.
    Zcela specifický jev je pak to, co autoři výstavy označují jako "lidový brusel". Vlna domácího kutilství, s níž byl úzce spjat, sice výrazně polevila po roce 1989, avšak jeho známým projevem jsou třeba ploty a branky zahrádek svařované do typických tvarů. Ty nejenže přetrvávají ve své původní podobě, ale leckde i nově vznikají.