Téma knihovny II.

Vložil
Petr Šmídek
04.04.2008 08:00

Hledá-li někdo v dnešní uspěchané době ponaučení, pak si většinou otevře internetové stránky. Lidé toužící po zábavě zajedou raději do multiplexu v nějakém nákupním centru. Nikdo se naštěstí nemusí strachovat, že by knihy mohly postupně vymizet jako videokazety nebo diskety. Budou i nadále neodmyslitelnou součástí vzdělané společnosti. Proto, aby byly knihovny tématem zájmu také široké veřejnosti, procházejí v posledních letech významnou typologickou proměnou. Vědecký pracovník se dobrovolně na celý den zavře do tichého sálu, který svou atmosférou připomíná loď katedrály, ale většině ostatních lidí by tento způsob trávení času příliš nevyhovoval. Lidé od knihovny žádají víc než jen miliony svazků knih a některé instituce jim už vyšly vstříc. Po oddělení pro časopisy, internetový kójích a kavárenských koutech přichází na řadu samotné čítárny. Stává se z nich místo vzájemného setkávání s atmosférou obývacího pokoje, což se nemusí vylučovat s původním posláním knihovny, ale jen sleduje potřebu doby.
Za větší pozornosti knihovníků než architektů proběhl na konci září 2003 v knihovně Univerzity Palackého v Olomouci pracovní seminář s názvem »Knihovna a architektura, knihovna bez bariér«. Z příspěvků otištěných ve sborníku jsme po domluvě s autory vybrali dva texty. PhDr. Ladislav Kurka z Městské knihovny Praha a Ing. Martin Svoboda, který je ředitelem Státní technické knihovny, byli pořadateli konference požádáni, aby se pokusili ve svém příspěvku o charakteristiku »Ideální knihovny«. Významná teoretička architektury Monika Mitášová se ve svém textu »Architektura současných knihoven – dílo ve stavu zrodu« zaměřila především na vítězný návrh Francouzské národní knihovny a nerealizovaný projekt Rema Koolhaase ze stejné soutěže, který se pak promítl při navrhování SPL. Monika Mitášová se z pohledu »čtenáře knihoven« se dívá na rozpolcený svět přelomu milénia současně hlásající »konec« knihy i »nový návrat« ke knize.

Ladislav Kurka a Martin Svoboda: Ideální knihovna
Monika Mitášová: Architektura současných knihoven – dílo ve stavu zrodu
Vybrali jsme také několik zajímavých příkladů z průběhu celého minulého století, které významným způsobem ovlivnily pohled na typologii knihoven a doposud na našich stránkách scházely.

Městská knihovna ve Stockholmu od Gunnara Asplunda (1928)
Beinecke library v Yale University od Gordona Bunshafta (1963)
Státní knihovna v Berlíně od Hanse Scharouna (1964)
Phillips Exeter Academy Library v New Hampshire od Louise Kahna (1972)
Univerzitní knihovna ve Stockholmu od Ralpha Erskine (1983)
Knihovna katolické univerzity v Eichstättu od Güntera Behnische (1987)
Ústřední knihovna ve Phoenixu od Williama Brudera a Wendell Burnette (1995)
Centrální vědecká knihovna Technické univerzity v Delftu od Mecanoo (1998)
Městská knihovna José Hierro v madridské čtvrti Usera od Ábalos & Herreros (2002)
Idea Store Whitechapel v Londýně od Davida Adjaye (2005)
Morgan Library v New Yorku od Renzo Piana (2006)
Knihovna Tama Art University v Tokiu od Toyo Ito (2007)
0 komentářů
přidat komentář