Přestavba funkcionalistické Městské plovárny v Luhačovicích

Vložil
Tisková zpráva
10.03.2008 09:00
Již dlouho diskutovaná a poruchová stavba z 30. let minulého století se dočká své nástupkyně. V červnu roku 2007 vyšel z veřejné soutěže vypsané městem Luhačovice jako vítězný návrh firmy UPOSS s.r.o. Od ledna tohoto roku již probíhají projektové práce. Jsou průběžně korigovány s pracovní skupinou k tomuto účelu sestavenou Městským Úřadem a konzultovány se specialisty a s akademiky z Fakulty architektury VUT v Brně, jejíž student Bc. Ladislav Semela je autorem návrhu. Se zahájením stavebních prací se počítá ke konci roku 2009 za finanční podpory Evropské Unie.


AUTORSKÁ ZPRÁVA

Autor:    
UPOSS s.r.o.
Bc. Ladislav Semela

Lázně Luhačovice, ačkoli lázně vodní, vždy trpěly absencí možnosti celoročního koupání a kondičního plavání. O doplnění této „služby“ se hovoří již dlouhá léta a vždy se základní otázkou – kde krytý bazén postavit. Zvítězila myšlenka přebudovat v krytý bazén stávající letní plovárnu. Zachovat přitom v centru města letní koupání se sluněním, které je s Luhačovicemi již historicky spjato, bylo největší výzvou a našim cílem. Specifičnost místa a naše důvěrná znalost prostředí jednoznačně určily směr a determinanty pro návrh.

Urbanistické a historické souvislosti
Plovárna jako zásadní funkční, architektonický a urbanistický prvek spolu se čtyřmi lázeňskými pensiony od arch. Bohuslava Fuchse tvoří jádro uceleného funkcionalistického souboru Bílá čtvrť. Dílem Bohuslava Fuchse je i samotné urbanistické řešení Bílé čtvrti a výrazná budova Pošty. Spolu s hotelem Krystal tvoří ve městě funkcionalistickou odpověď na známější soubor secesních staveb (nejznámější od architekta Dušana Jurkoviče). Plovárna je nasazena na osu do samého vrcholu Fuchsem navržené urbanistické „podkovy“, kterou tvoří řady domů na ulicích Solné a Bílá čtvrť. Jádro podkovy je plocha vzniklá zatrubněním Solného potoka a tvoří tak jakýsi Luhačovický „central park“. Plovárna, budovaná společně s funkcionalistickými lázeňskými pensiony Ivo, Kras, Avion, Viola a Radun v letech 1926 – 1927, tak svým významným umístěním v urbanistickém konceptu řídí všechny objekty ve svém okolí, přitahuje jejich hlavní výhledy a orientuje jejich rekreační části.

Městská plovárna
Pozemek stávající plovárny není příliš velký, je svažitý a jeho využití silně ovlivňuje kvalitu jeho blízkého okolí. Pro nás byla směrodatná především snaha skloubit exkluzivitu letního slunění v přírodě a výhody krytého bazénu s celoročním provozem. Z tohoto důvodu a rovněž ze snahy co nejméně změnit kolorit letní plovárny, jako cíl výhledů ze všech okolních budov, vyplynul jasný koncept objektu -  být citlivý ke svému okolí.

Citlivost spatřujeme především v pěti základních bodech:
  1. podřízenost urbanistickému konceptu Bohuslava Fuchse, jeho zvýraznění a zachování plovárny jako vyvrcholení veřejného prostoru vymezeného „podkovou“,
  2. sladění s vilami v Bílé čtvrti - ctění principů funkcionalismu,
  3. výrazná příslušnost k lázeňství,
  4. objekt plovárny je ze všech pohledů vždy vnímán jako maximálně jednopodlažní budova,
  5. ekologická udržitelnost.

ad1) hmota námi navrženého objektu je symetrická s jasně patrným nasazením na osu „podkovy“, oblé rohy reflektují tvar „podkovy“, objekt navrhujeme s velkým atriem se zelenými terasami pro slunění, které zachovávají kolorit plovárny s letním sluněním
ad2) zejména použitím snadno uchopitelné kompozice s jasnou myšlenkou a členěním funkcí, která ctí „semperovskéhé učení“ - tedy dává z venku najevo svou vnitřní náplň. Použití čistých materiálů vlastních funkcionalizmu už jen podtrhuje lázeňskou atmosféru.
ad3) výrazný vstup do objektu s použitím vysokého řádu je alegorií k slávě, luxusu a majestátnosti římských lázní. Použití odpovídajících materiálů, bílé barvy a silného symetrického konceptu podpořeného urbanistickou organizací okolí, dotváří solidnost objektu a jasně dává najevo jeho jasnou příslušnost právě a jen lázeňskému městu, jeho úlohu v něm a atraktivitu.
ad4) k maximálnímu možnému výškovému snížení navrhovaného objektu nás vedla povaha terénu – současná plovárna je jakýsi „kotel“ do něhož shlíží terasy, balkony a okna z okolních vil. Samotnou bazénovou halu tedy umisťujeme do nejhlubší části „kotle“ a minimalizujeme plochu její střechy, která navazuje na okolní terén. Původní „kotel“ obnovujeme atriem s širokými k bazénové hale se svažujícími zelenými terasami pro letní slunění. Těmito terasami jsme zakryli nutné provozní zázemí plovárny, šatny a foyer. Z pohledu okolních domů tedy došlo k naprosto minimálnímu zmenšení současné zelené plochy, na níž jsme udrželi pestrý lázeňský život. Toto řešení už jen samo nabídlo přímé propojení bazénové haly otevíravou skleněnou stěnou v jedné výškové úrovni se zelenými terasami. Ač tedy z venku velký kompaktní objem, který dává tušit přítomnost bazénu, z vlastní bazénové haly je příjemný výhled na terénní vlnu teras. Prostředí plovárny je tak více komorní, což je lázeňskému prostředí bližší.
Ad5) maximální možnou obnovou zelených ploch a znovuvysázením aleje se eliminují nežádoucí světelné odrazy zpět do přírody, snižuje se prašnost, hlučnost a zvyšuje pohledová pohoda. Pro závlahu zelených teras je využita voda z nádrže Marion na Solném potoku, sloužící pro dopouštění původní plovárny. Inteligentní skleněnou stěnou a rekuperační jednotkou se předehřívá čerstvý vzduch pro klimatizaci. TUV a především voda pro bazény se předehřívá polem solárních kolektorů využívajících výhodnou orientaci ke světovým stranám.

Parkoviště
Je nabíledni, že spolu s objektem plovárny ve všech směrech souvisí i parkoviště a je přímo nutností oba objekty řešit v nejužších možných souvislostech. V současné době je ve stavebním řízení projekt dvoupodlažního parkoviště, kde se jeho tvůrci vazbou na významnou lokalitu a kvalitou jeho architektury příliš nezabývali. Upozornili jsme na tento problém zástupce města, leč bohužel nebyli jsme řádně vyslyšeni a pochopeni. Naše studie tedy už může jen nastínit „jak by to mohlo být, kdyby...“.
Cihelný pásek v kombinaci s červenými plastovými okny, trubkovým zábradlím se žlutým madlem a exponovaným schodištěm amorfních tvarů jen dokresluje necitlivost umístění parkoviště do jeho okolí. Absence chodníku zcela ruší hlavní přístupovou trasu z centra města k plovárně a půdorysná orientace důsledně popírá existenci osy ulice, tím více osu urbanistického záměru arch. Bohuslava Fuchse.
V našem návrhu tedy alespoň navrhujeme doplnění chodníku, srovnání parkoviště s osou „podkovy“, změnu tyčového zábradlí ve zděné, zrušení cihelného pásku, změnu umístění a tvaru schodiště a tím i prodloužení a zelegantnění čelní části parkoviště. Mimo to že se tímto stavba zlevní, zvýší se i kapacita o 20 parkovacích míst.

Tímto vším se především snažíme docílit elegantního a na první pohled jasného architektonického, hmotového, materielního a logického scelení a důstojného dokončení Fuchsovy funkcionalistické Bílé čtvrti.
0 komentářů
přidat komentář

Související články