Praha - Poradit českým veřejným institucím, jak by měly postupovat v podpoře a prosazování kvalitní architektury, by měla dosud chybějící státní koncepce architektury. Její návrh připravila Česká komora architektů (ČKA). Tím, kdo by měl program logicky naplňovat, pak jsou státní a další veřejné instituce jako významný vlastník nemovitostí a zároveň investor ve výstavbě. Podle architektů by stát měl jít dalším subjektům - soukromému sektoru i veřejnosti - příkladem. Materiál klade důraz na výchovu a vzdělávání v oboru. Obecné povědomí o kvalitní architektuře a potřebě její podpory by podle koncepce mělo zlepšit i zamýšlené Centrum české architektury, jež by po vzoru podobných zahraničních středisek mělo být místem pro organizovaní výstav, seminářů a výměnu informací v oblasti architektury. ČKA také připravuje projekt udílení ceny za architekturu. Návrh nazvaný Politika architektury ČR zpracovala komora na základě obdobných aktivit jiných členských států EU pro ministerstvo pro místní rozvoj. Kromě tohoto úřadu se k němu v rámci připomínkového řízení vyjádřila i ministerstva zemědělství, kultury, průmyslu, školství a životního prostředí. "Teď se zpracovávají připomínky a rádi bychom, aby byl materiál v létě předložen vládě jako vládní program politiky v oblasti architektury," řekla ČTK Ludmila Cepáková z České komory architektů. O potřebě kvalitní architektury se v Česku hovoří vždy až na základě příkladů opačných - často diskutovaným je fenomén nových příměstských kolonií rodinných domů. Debatu o architektuře v souvislosti s veřejnými rozpočty zase vyvolal návrh nové budovy Národní knihovny. Začalo se volat právě po větší zodpovědnosti politiků a státních úředníků především za kvalitní životní prostředí, jehož součástí architektura je - v podobě kulturního dědictví, ale i staveb teprve vznikajících. Úroveň architektury a krajiny městského a venkovského prostředí je ukazatelem kulturní identity země, podmiňuje i vnímání státu světovým společenstvím, píšou autoři koncepce. Hlavním důvodem pro přijetí programu je proto zlepšení podmínek pro vznik a ochranu harmonického a kvalitního vystavěného prostředí, tedy všech částí životního prostředí vytvořených stavební činností člověka, míní. Nejde přitom jen o to, aby se lidí cítili lépe - výstavba a údržba patří mezi hlavní spotřebitele energie a významné znečišťovatele životního prostředí. Budovy v EU spotřebovávají přibližně 40 procent veškeré energie a mají stejný podíl na produkci veškerých odpadů. Snížit tyto hodnoty je nezbytností pro zachování udržitelného rozvoje, proto chce koncepce politiky architektury apelovat i na kvalitu architektury ve smyslu snahy o úspory zdrojů energie a zdokonalování dnešních postupů a technologií.