Odkládání stavby nové knihovny zdržuje i opravu Klementina

Praha - Zamýšlená stavba nové budovy Národní knihovny (NK) nabere koncem února roční skluz. V době, kdy by měl tým Národní knihovna s konečnou platností rozhodnout o tom, zda budova podle návrhu Jana Kaplického v Praze na Letné stát bude, uplyne totiž téměř rok od vyhlášení výsledků mezinárodní architektonické soutěže. Odkládaná stavba ale zdržuje i rekonstrukci hlavního sídla NK v Klementinu.
    Barokní areál i depozitáře se totiž stále plní dalšími knihami - kapacita Klementina je podle NK hlavní důvod, proč se má nová budova stavět. "Některé práce na rekonstrukci Klementina, jako třeba restaurování fresek, můžeme o rok či dva odložit. Naplňování depozitářů však je problém, náhradní a dočasné kapacity se hledají jen velmi těžko," řekl ČTK ředitel NK Vlastimil Ježek.
    Knihovna před několika dny předložila ministerstvu kultury aktualizovaný investiční záměr, v němž je zahrnut rok zpoždění a který upravuje harmonogram prací; náklady však zatím zůstávají stejné. Státní rozpočet počítá letos na rekonstrukci Klementina se 151 milionem korun a z loňska převádí rezervu 14 milionů. Celkově plánuje dát na opravy objektu 886 milionů. Na novostavbu letos počítá s 218 miliony, které však jsou určené na úpravu pozemků a přípravné práce. Ministerstvo čerpání peněz podmiňuje splněním podmínek, tedy vyřešením problému s pozemky.
    O termínu zahájení stavby lze nyní jen spekulovat. Problémy by podle některých názorů mohla dělat podmínka uzavření smlouvy mezi NK a magistrátem ohledně pozemků pro knihovnu, která hovoří o nutnosti získat stavební povolení pro novostavbu do konce letošního roku. Ředitel NK připouští, že tento termín nelze stihnout. Pokud však tým Národní knihovna Kaplického stavbu na Letnou "pustí", počítá s tím, že se pokusí s Prahou tuto podmínku upravit.
    Rekonstrukci Klementina rozfázovala NK do tří etap, ta zásadní ale závisí právě na existenci druhého objektu. Tato fáze se však týká velké části objektu, jeho třetiny až poloviny.
    První fáze oprav už běží dva roky, spadá do ní třeba otevření občerstvení a kavárny v knihovně, oprava fasád a křídla, které vede do Karlovy ulice, a zpřístupnění Galerie Klementinum, kde se nyní představuje slavná Ďáblova bible. Druhá fáze nastane po odstěhování fondů Státní technické knihovny, jež je v Klementinu v nájmu a staví si vlastní budovu. To se sice zpožďuje, ale mělo by se uskutečnit do konce roku 2009. Do tohoto křídla se pak nastěhuje Slovanská knihovna, čemuž budou také předcházet dílčí úpravy prostor. Třetí fáze má nastat po dostavění nové budovy, kam se mají odstěhovat novodobé knihovní fondy v počtu milionů kusů.
    Ježek zamýšlí Klementinum více otevřít - vedle knihovnické funkce chce knihovnu návštěvnickou a výukovou; v areálu by se podle něj mohly i konat kongresy. Tento fakt naráží na odpor některých osob z akademických kruhů, obávají se toho, aby se z Klementina nestala turistická atrakce. Míní, že Klementinum nebude po dostavbě druhé budovy využité, a navrhují, aby jej mohla využívat Karlova univerzita. Ježek oponuje a říká, že Klementinum zůstane hlavně knihovnou.
    NK nyní uzavírá s univerzitou smlouvu o budoucí spolupráci, knihovna nabízí UK například možnost využití prostor pro výuku. Podle mluvčího školy Václava Hájka se však konkrétní podoba spolupráce bude rýsovat až po roce 2010.