Východoněmecké město Chemnitz se mění v centrum umění

Chemnitz (Německo) - Východoněmecké město Chemnitz bylo dlouho známo jen pro svou vysokou nezaměstnanost, prázdné výlohy obchodů a drolící se fasády domů. Ale Chemnitz - za komunismu známý jako Karl Marx Stadt - chytá druhý dech jako nadějné kulturní centrum díky svému novému muzeu expresionismu a premiérovou výstavou obrazů rockové legendy Boba Dylana, napsala agentura AFP.
    Chemnitz ležící poblíž hranic s Českou republikou patří k  hospodářsky stagnující východní části Německa, kde nezaměstnanost zůstává již od sjednocení země v roce 1990 na 15 procentech.
    Navzdory své uvadající podobě padl Chemnitz do oka ostřílenému obchodníkovi s uměním Alfredu Gunzenhauserovi z bohatého jihoněmeckého Mnichova, který se rozhodl otevřít zde muzeum pro svou sbírku uměleckých děl malířů z počátku 20. století.
    V té samé době nadšení jedné místní muzejní kurátorky přineslo výsledky v podobě premiérové výstavy obrazů Boba Dylana, které podpořilo pověst města jako kvetoucího centra umění.
    Německý prezident Horst Koehler přijel minulý měsíc do Chemnitzu na slavnostní otevření Gunzenhauserova muzea, umístěného v  elegantní budově bývalé banky, v níž bude soustředěno na 2500 uměleckých děl v  odhadované ceně 100 až 150 milionů eur (2,6 až 3,9 miliardy korun).
    Vystavena je pouze jedna desetina sbírky. Jsou mezi nimi díla Otto Dixe, Ernsta Ludwiga Kirchnera, Lovise Corintha, Pauly Modersohn-Beckerové a druhé největší evropské sbírky ruského mistra Alexeje von Jawlenskyho.
    Gunzenhauser založil nadaci, která díla, jež shromažďoval po pět desetiletí, převede na příštích 150 let městu. Ale jednaosmdesátiletý Gunzenhauser si v muzeu nechal postavit byt, takže může na své poklady dohlížet.
    V mládí se Gunzenhauser přátelil s největšími německými umělci své doby a znal se velmi dobře s Dixem. Muzeum vystavuje také Dixovy krajinomalby, která jsou veřejnosti téměř neznámé.
    Gunzenhauser poprvé představil publiku vzácné kousky své kolekce v roce 1998 v blízkém Lipsku, ale tehdy anonymně. "Je to sběratel, který kolem sebe rád vytváří tajemství," řekl tehdy o  Gunzenhauserovi kurátor muzea Thomas Friedrich.
    Když se svět dozvěděl o  Gunzenhauserově úchvatné sbírce, Lipsko a bohaté západoněmecké město Stuttgart se ho snažily nalákat nabídkou prominentního místa v jejich špičkových muzeích umění.
    Gunzenhauser však chtěl, aby jeho sbírka byla prezentována samostatně. Toto přání ho nakonec zavedlo do ospalého Chemnitzu.
    Rekonstrukci budovy bývalé banky si vzal na starost berlínský architekt Volker Staab a vytvořil světlé vzdušné sály v tom, co kdysi byla temná a impozantní budova.
    Pro Friedricha znamená otevření muzea pozdní formu spravedlnosti pro Chemnitz a doufá, že město se stane povinnou zastávkou pro turisty, kteří budou na cestě do Lipska či Drážďan. "Z městského muzea zmizelo během nacistické kampaně proti "degenerovanému" umění několik tisíc uměleckých děl. Oněch 2500 nově získaných obrazů znamená, že Chemnitz získal zpět přibližně tolik uměleckých děl, která tehdy ztratil," dodal Friedrich.
    V ten samý čas, ale v jiné části města přitahuje zástupy lidí do Muzea uměleckých sbírek výstava Boba Dylana "Zatažené prázdné série".
    Ředitelka muzea Ingrid Moessingerová objevila Dylanovy práce v jedné knize publikované v roce 1994 a přesvědčila hudebníka, aby zvážil možnost jejich vystavení v Chemnitzu.
    "Myslím, že byl potěšen naším zájmem vystavit jeho obrazy," řekla k tomu Moessingerová. Poté, co souhlasil, v průběhu osmi měsíců dokončil 320 portrétů, krajinek, zátiší a aktů a dovolil muzeu, aby si vybralo 175 obrazů z této sbírky.
    Dylan se nechal slyšet, že ho nadšení Moessingerové inspirovalo. "Dalo mi to impulz uskutečnit vize, které jsem měl ohledně těchto obrazů před mnoha lety," uvedl Dylan v prohlášení vydaném společností Columbia Records.
    Muzeum, jež se již pyšnilo díly Pabla Picassa, Edvarda Muncha a Henriho Toulouse-Lautreka, očekává, že Dylanova výstava přitáhne do muzea až 120.000 návštěvníků.