Kultura měla tři ministry, stále chybí koncepce a důležité zákony

Praha - Zatímco od počátku 90. let se v čele ministerstva kultury vystřídalo 11 lidí, za letošní rok se šéf resortu měnil hned třikrát. I  s ohledem na roky minulé tak úřad jen pomalu hledá svou jistotu, kterou potřebuje mít mezi vládními kolegy, pokud chce pro českou kulturu, stále označovanou za podfinancovanou, vydobýt více peněz.
    O úřadu bylo asi nejvíce slyšet při překotném lednovém střídání ministrů. Nejprve po Martinu Štěpánkovi, ministrovi v první menšinové vládě ODS, jež však nezískala důvěru, do křesla usedla lidovci nominovaná dokumentaristka Helena Třeštíková. Rezignovala po 16 dnech kvůli údajným tlakům na obsazení funkce náměstka. Vystřídal jí senátor Václav Jehlička (KDU-ČSL).
    Poté se situace zklidnila a ministerstvo přestává být podle plánů současného šéfa nedobytnou pevností. Zmizely mříže a bezpečnostní rám při vstupu, v suterénu vzniká výstavní prostor pro studenty umění, omlazuje se úřednictvo a mění se struktura úřadu. Honosný palác, z jehož velkoleposti se zdál být Jehlička po nástupu zděšený, by měl být brzy více otevřený veřejnosti.
    Několik měsíců letošního roku bylo opět ve znamení boje o základní finance pro kontinuitu české kultury. V původním návrhu rozpočtu na příští rok totiž vláda počítala s výdaji na kulturu ve výši 6,7 miliardy korun, což by bylo asi o 1,2 miliardy korun méně než letos. Až v září vláda miliardu přidala a rozpočet nakonec dopadl tak, že příliš nevybočuje z let minulých.
    Procentuálně sice vzhledem ke státnímu rozpočtu neklesá, jak tomu bylo od konce 90. let (loni se sestupná tendence otočila), ani to však podle odborníků není dost. Peníze navíc nejsou všechno - kritizovaným faktem zůstává množství příspěvkových organizací, které spolykají půlku rozpočtu resortu.
    Ministerstvo kultury ale stále nemá aktuální kulturní politiku, byť se jí v posledních měsících přibližuje a počátkem roku by jí mohla posuzovat vláda. Kultuře také stále chybí několik dlouho očekávaných zákonů - i když jsou některé blízko.
    Malý krůček letos podniklo ministerstvo k penězům z evropských fondů. V období let 2007 až 2013 má jít do projektů podpořených strukturálními fondy v oblasti kultury v ČR až šest miliard korun. Pro současnou fázi čerpání úřad posoudil přes dvě stovky žádostí, ještě před vyhlášením výzvy pro podávání doporučuje jen několik z nich - a tím je zvýhodňuje. Podle kritiků upřednostňuje jen projekty s velmi vysokým rozpočtem, a nahrává tak v úspěchu státním subjektům.
    První z velkých letošních událostí v české kultuře, která ale přetrvala z podzimu minulého roku, bylo jmenování nového ředitele Národního divadla. Tento akt byl jediným významnějším krokem, který jako ministryně učinila Helena Třeštíková předtím, než pod údajným politickým tlakem funkci opustila.
    Ondřej Černý, který nahradil v čele ND Daniela Dvořáka, je pojítkem s další kauzou, o které se letos hodně mluvilo v  souvislosti s Jehličkovými plány změnit současný stav příspěvkových organizací. Černý byl dlouholetým ředitelem Divadelního ústavu, který ministr zamýšlel v  rámci úspor sloučit s Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu (NIPOS). Tento záměr vyvolal v kulturní obci velkou vlnu nevole. Za erudici a nepostradatelnost ústavu se postavilo mnoho odborníků, nápad slučovat je podle všeho opuštěn.
    Budoucnost příspěvkových organizací by měl podle Jehličky řešit nový zákon o veřejnoprávních institucích v kultuře; ten by jim mimo jiné měl umožnit samostatnější hospodaření. Fungovat ale jistě nezačne dřív než v  roce 2009. Nových zákonů, na něž česká kultura čeká, je více.
    Stále chybí nový památkový zákon, ten současný, byť mnohokrát novelizovaný, letos oslavil 20. narozeniny. Národní památkový ústav tak stále vydává svá odborná stanoviska, která však ze zákona nejsou pro samosprávní úředníky závazná. V  říjnu ministr vytvořil pracovní tým pro zpracování návrhu nového zákona. Jisté ale již teď je, že návrh bude sporný. Přinejmenším proto, že zahrnuje instituci takzvaného autorizovaného památkáře. Té se někteří odborníci bojí proto, že může být korumpovatelná.
    Filmaři netrpělivě očekávají novelu zákona o české kinematografii, zejména poté, co ji loni vetoval prezident Václav Klaus. Novele, která má mimo jiné zajistit více peněz pro filmovou tvorbu, skončilo v současné době připomínkové řízení a vláda by se jí mohla zabývat podle odhadu ministerstva v únoru.
    Kupředu se letos pohnul dlouhodobý rest - otázka majetkového vyrovnání státu s církvemi. Vláda ustavila komisi, svou mají i  zástupci církví a spolu chtějí do konce roku podat vládě návrh zákona. Stát navrhuje církevním řádům vrátit třetinu majetku, dvě třetiny by tvořila finanční náhrada 83 miliard korun, která by se vyplácela po dobu 60 až 70 let. Nedořešená zůstává smlouva s Vatikánem.