S Jurou Oplatkem už učím šest let. Kdysi jsem se víceméně náhodou ocitl na jeho kritikách a už jsem tam zůstal. Přijíždí jednou měsíčně a naslouchá po dva dny bez oddechu nejen studentům, ale i nám. Zatímco studenti mu sdělují své představy o domech a jejich urbanismu, my mu naopak během přestávek a obědů sdělujeme všechny naše potíže s úředníky, dodavateli a kolegy. A Jura nám naslouchá.
Je to asi typické pro všechny emigranty. Nezeptáme se jich na jejich praxi a zkušenosti. Nevyzveme je: "Povídej," abychom naslouchali.
Místo toho si necháme jejich účastenstvím pofoukat všechny naše bolístky a trápení, jako kdyby to byli placení psychoterapeuti seslaní naším andělem strážným.
Tuhle skutečnost jsem si uvědomil až při přečtení posledního románu Milana Kundery, kde je tenhle asi všeobecný jev důkladně popisován.
A tak už vím. Taky se už občas zeptám a víc naslouchám. A o trošku méně si stěžuji.
Jinak ale jednou za měsíc s potěšením sleduji, jak Jura naslouchá studentům. Zatímco já přemýšlím nad jejich výkresy a zaujímám podle toho v duchu postoj, on po dva dny vnímá každé jejich slovo s nesmírnou soustředěností a poctivostí. Pak radí, hodnotí, diskutuje a povzbuzuje.
Nikdy si nestěžuje. To velkoryse nechává na nás.....
|
|
O emigrantech aneb co píše Kundera |
Aktuálně
Denní zprávy
 e-SHOP
BLOG - poslední články
Burza práce
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
|
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.120/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.