Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Variace v bílé
Variace v bílé
Bývalé hospodářské budovy dostaly novou tvář
Na začátku roku 2006 se Institut Mogense Dahla pro klasickou a současnou hudbu přesunul do rekonstruovaných prostor bývalých automobilových dílen na Islands Brygge. Tyto prostorné, světlem prostoupené a přece intimní místnosti vznikly díky náročné a odvážné rekonstrukci iniciované zakladatelem institutu.

„Po dlouhou dobu jsem pracoval pro univerzity, konzervatoře a operní domy – staré ,těžkopádné‘ instituce, ve kterých je často složité změnit způsob, kterým se věci dělají, a podnítit nová rozhodnutí. Po všech těch letech jsem cítil, že se mohu stát vlastním pánem a přejít na volnou nohu,“ říká Mogens Dahl když vysvětluje svoji motivaci pro vytvoření institutu.
S mnoha nápady, jak má nový prostor vypadat, přišel ještě dříve, než rekonstrukce a přestavba začala. Některé myšlenky se však zrodily teprve během diskusí s návštěvníky a kolegy během roku a půl vlastních stavebních prací.

Kodaňská nábřeží
Stejně jako mnohá další města v Evropě i Kodaň v současné době znovu objevuje svá nábřeží. Islands Brygge, dříve čtvrť námořníků a loďařů ve východní části městského centra, se stala ukázkovým příkladem nové dánské architektury. Sociální transformace vyvolala i rozvoj architektury.
Snorresgade je jedno z mála míst na Islands Brygge, které si uchovalo svůj původní, mírně chaotický charakter. Dočasné stavby, které zůstaly stát až do dnešních dnů dávají čtvrti zvláštní atmosféru.

Snorresgade 22
Uprostřed této barvité změti stojí stavba, která se svým velmi pečlivě udržovaným zevnějškem vymyká svému okolí. Hlavní budova, postavená na začátku 20. století, původně patřila tiskařské firmě. Na protější straně dvora byly ve stejné době postaveny další přístavby – dům správce, přístřešek pro kočáry a stáje. Později byly tyto prostory po mnoho desetiletí využívány jako automobilová dílna. Dnes zde stojí Dahlův Institut.
První podlaží budovy bylo původně rozděleno bezpočtem příčkových stěn na malé místnosti přeplněné množstvím náhradních dílů. Dokonce ještě před navržením přestavby musela být budova zcela vyklizena. Části určené k zachování přicházely na světlo pouze velmi pomalu.




V multifunkčním interiéru se zkouší i koncertuje
Fasády obou budov institutu jsou otočeny do ulice a pokryty popraskanou bílou omítkou. Dnes jim dominují dva jednoduché pásy černých nápisů. Budova v sousedství se stala symbolem rekonstrukce města: dva dřívější sklady obilí hned na nábřeží byly proměněny holandskými architekty z ateliéru MVRDV ve velmi stylové obytné prostory.
Dřívější dům správce s průčelím do ulice má nyní dvojí účel. V přízemí se nachází administrativní kancelář institutu a první podlaží může být využito jako apartmá pro hosty, zasedací místnost nebo odpočívárna pro hudebníky. Na první pohled by se mohlo zdát, že přestavba starých stájí změnila vzhled tohoto místa jen velmi málo. Proměna však byla poměrně výrazná.
Kodaňský institut nabízí hodiny sborového zpěvu, hry na klavír a dirigentství stejně tak jako koncerty jazzové, chorálové a komorní hudby. Interiér se využívá mnoha způsoby, velká hala se často upravuje. Proto musí být variabilní; nejsou zde ani pevná sedadla. Přitom působí koncertní sál velice intimně.

Foyer a koncertní sál s galerií
Dřívější přístřešek pro kočáry je protáhlý a u požární stěny sousední budovy ho zakrývá sedlová střecha. Kolem skleněné stěny, která je vsazena za fasádou budovy, přichází návštěvníci do foyeru, kterým se prochází k dalším sálům. Jeho podlaha je pokryta dlažebními kostkami a zadní cihlová stěna není omítnuta. Vlevo je otevřená šatna, za ní „malá“, asi 100 m2 prostorná, hala s barem, která je využívána pro menší koncerty, muzikály a recepce.
Na pravé straně od foyeru je koncertní sál o rozloze 130 m² s galerií. Ta slouží jako „druhé patro“ při představeních pěveckých sborů a jako balkón pro diváky v případě koncertů. „Vždy jsme chtěli maximálně využít výšku prostoru. Zachovali jsme dva velmi těžké ocelové nosníky, které jsou připomínkou dílny. Dnes slouží jako opora pro tento protažený ,most‘,“ říká Frank Maali, architekt zodpovědný za přestavbu.


Všechno je bílé
Kromě foyeru a jeho nepoměrně velkého schodiště s velkým ocelovým zábradlím jsou prostory institutu téměř úplně bílé. Cihlové stěny byly omítnuty, ale struktura zdiva je nadále znatelná. Dřevěný střešní nosník a těžké ocelové vazníky galerie byly natřeny bílou barvou. Dokonce i nová podlaha z třícentimetrových dřevěných fošen byla opatřena průsvitnou bílou barvou. Pouze subtilní ocelové rámy oken a skleněných dveří, kterými se do haly ze dvora vstupuje, byly natřeny černou barvou kontrastující s jednobarevným interiérem.
Klient ani architekti neplánovali předem žádná akustická opatření. Úpravy navrhl až po sérii precizních testů specialista v oboru Jane Voetmann. Na zadní stěnu velké haly umístil perforované akustické panely. Bylo to nezbytné, protože povrchy tvrdých materiálů, oceli, dřeva a skla, rezonují a tato úprava snižuje dobu dozvuku v místnosti na optimální míru.


Měkké denní světlo vytváří příjemné prostředí
Už před začátkem vlastního projektu věděli architekti Frank Maali a Gemma Lalandaová, jak dosáhnout zamýšlených efektů s denním světlem. Do temných míst s nevelkým počtem vertikálních oken, přidali světlo shora, které navíc neoslňuje. Na střechu byly osazeny čtyři nové světlíkové věže tak, aby prosvětlovaly interiér z obou stran. Přímé paprsky jižního slunce rozptyluje velké okno s alabastrovým (mléčným) sklem. Nepřímé, které přichází ze severu a odráží se od okolních požárních stěn, vstupují do budovy menšími okny s čirým sklem. Zvlášť v poledne, když je slunce nejvýš, je velká hala zaplavena měkkým, ale silným světlem. Ostrý rytmus pilastrů, dřevěných nosníků a akustických panelů na zadní stěně místnosti je umocněn, zvýrazněn nebo naopak utlumen dopadajícím světlem a polostínem sledujícím polohu oken.
Původně přicházelo do místnosti velmi tlumené světlo několika okny z ulice. Nyní byla osazena téměř desítka nových střešních oken. Na severní straně byla použita velká otočná okna a na jižní straně menší okna s tmavými půlkruhovými rámy, které byly speciálně vyvinuty pro památkově chráněné historické budovy. S výjimkou stavěcích kolíků v otevřené poloze zcela odpovídají historickému vzoru.

Specifikace
Architekt: Maali & Lalanda A/S, Kodaň
Místo: Snorresgade 22, Kodaň (Dánsko)
Typ budovy: hudební institut s prostorami pro komorní hudbu a s apartmánem pro hosty
Klient: Mogens Dahl, Kodaň
Rok dokončení: 2005


> www.velux.cz
> Stránka spol. VELUX v katalogu
Zdroj: VELUX
Vložil: Tisková zpráva, 03.12.07 00:05
Návštěvnost: 6234 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Březen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.