ČT novým dokumentem připomíná výročí architekta Jurkoviče

Brno - Prosincové 60. výročí úmrtí slavného slovenského architekta Dušana Jurkoviče připomíná brněnské studio České televize novým, bezmála hodinovým dokumentem režiséra Jaroslava Bařinky. Představuje Jurkovičovo dílo pohledem kunsthistoriků, architektů, potomků i lidí, kteří jeho lidovou kulturou inspirované stavby dnes vlastní nebo obývají. Důraz je kladen i na projekty, které Jurkovič zanechal v Brně, kde dlouho žil a tvořil, řekli dnes novinářům autoři dokumentu.
Hlavní část filmu je věnována období Jurkovičova života mezi budováním dřevěných staveb na beskydských Pustevnách a stavbou mohyly Milana Rastislava Štefánika na malokarpatském Bradle. "Nechtěli jsme vytvořit katalog mistrova díla. Hledali jsme odpověď na otázku, čím k nám Jurkovičův život a práce promlouvá a co pro nás znamená dnes," řekl ČTK režisér. Výsledek pátrání dokumentaristů mohou lidé zhlédnout v premiéře v sobotu 8. prosince ve 22:30.
Slovák Dušan Samo Jurkovič (1868 až 1947) patří k nejvýznamnějším architektům, kteří v českých zemích působili na přelomu 19. a 20. století. Osobitým způsobem spojoval secesi a další moderní směry s tradicí lidové architektury. Vedle staveb na Pustevnách proslul lázeňskými objekty v Luhačovicích nebo úpravami zámku v Novém Městě nad Metují. Důležitá kapitola je věnována vile v Brně-Žabovřeskách, kterou Jurkovič projektoval pro svou potřebu a krátce ji obýval. Stavbu čeká náročná rekonstrukce asi za 40 milionů korun, při které bude uvedena do původního stavu. Veřejnosti se podle představitelů Moravské galerie, která stavbu získala od soukromého vlastníka za 15 milionů korun, patrně otevře v roce 2010.
Významnou brněnskou památkou na Jurkoviče je i zařízení ženského vzdělávacího spolku Vesna. Architekt vybavil například internátní pokoje a další místnosti sídla spolku, který zbylé součásti původního inventáře uchovává jako památku na počátky činnosti a shání peníze na restaurování, řekla ČTK současná starostka Vesny Hana Zlatušková.
Jurkovič jako architektonický novátor měl ve své době i odpůrce. Část dokumentu je věnována jeho sporům s profesorem brněnské techniky Karlem Hugem Kepkou, autorem dalších oceňovaných staveb, například radnice v Prostějově nebo secesního kostela v Brně-Husovicích.