Část velehradské baziliky je opravena, potřebuje ještě miliony

Velehrad (Uherskohradišťsko) - Stavební dělníci letos dokončili opravu hlavní střechy velehradské baziliky, plášť příčné lodi katedrály a zrekonstruovali první nadzemní podlaží včetně rozvodů vody, kanalizace a elektřiny. Investice si vyžádala 13 milionů korun. Na celkovou rekonstrukci je ale potřeba dalších více než 200 milionů. ČTK to dnes řekla Věra Homoláčová, vykonávající stavební dozor.
    Bazilika na Velehradě je dlouhodobě v havarijním stavu. Kvůli několikaletému nedostatku finančních prostředků pro její plynulou údržbu hrozí uzavření prostoru vykopávek i  samotného lapidária, fresky na klenbách baziliky opadávají.
    V příštím roce se počítá s investicí více než 20 milionů korun. Začátkem roku by měla farnost obdržet 18,7 milionu z norských fondů a ze Zlínského kraje více než 2,7 milionu korun. Peníze budou použity například na rekonstrukci nástropních a nástěnných maleb, obnovu příčné lodi a transeptu baziliky.
    "V současné době jednáme s ministerstvem kultury o zapsání velehradské baziliky do seznamu národních kulturních památek," podotkla Homoláčová.
    Náročnou opravu velehradské baziliky Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje započala farnost v roce 2005. Zatím bylo proinvestováno 35 milionů korun. Jako první se zásadních oprav dočkaly šedesátimetrové věže, které na obnovu čekaly 105 let. Projekt je rozdělen na několik let. Celková rekonstrukce zahrnující i  okolí památky si vyžádá zhruba 250 milionů.
    Oprav se v budoucnu dočká také farní kostel, v sýpce a konírně má vzniknout víceúčelový objekt s muzeem, prodejnou knih či informačním centrem. Zrekonstruovat se musí například i  několik kilometrů dlouhé obvodové zdi, fasády či varhany uvnitř baziliky.
    Velehrad je jedním z nejvýznamnějších poutních míst Moravy. Historie tohoto místa se začala psát před více než 800 lety, kdy do údolí přišlo 12 cisterciáckých mnichů, aby nedaleko obce Veligrad - dnešní Staré Město vybudovali svůj klášter. Ten se záhy stal nositelem mnohem starší duchovní tradice, která sahá až do 9. století, kdy na Moravu přišli slovanští věrozvěstové Konstantin a Metoděj.