Tišnov - úprava náměstí Míru
Cena Staveb silnic a železnic za přínos k rozvoji architektury měst
Vložil
Martin Rosa
29.10.2007 20:10
Martin Rosa
29.10.2007 20:10
Autoři: Ing. arch. Lukáš Pecka, Ing. arch. Barbora Šimonová, Ing. arch. Jiří Vokřál
Klíčové pojmy
Radniční náměstí: Náměstí s radnicí. Nejrozlehlejší ze čtveřice historických prostranství.
Bordura: Sjednocení. Souvislost. Vztah. Lemování. Prstenec vymezující prostor náměstí.
(Vnitřní) Plocha náměstí: Agora před radnicí. Jeviště. Setkávání. Obec.
Věž: Symbol současnosti. Monument polodrahokamů z okolních nalezišť. Klenotnice. Muzeum mineralogie. Pohledy do kraje. Spolu s věží kostela a věží radnice třetí vrchol trojúhelníku.
Koncepce
Dnes je náměstí Míru nezřetelný celek roztříštěný do několika střepů - částí - s nejednotnou morfologií, nesnadno čitelným fyzickým vymezením, charakterem i společenskou rolí.
Koncept návrhu spočívá ve vytvoření jednotného městského prostoru před radnicí, ve vytvoření "radničního náměstí" a v jeho jasném vymezení.
Dosahujeme toho fyzicky - scelením různorodé zástavby pomocí dlažby bez výškových stupňů, rozmístěním stromů a také změnou nivelety terénu a doplněním objektů; dosahujeme toho také funkčně - na rozdíl od stávajícího stavu výrazně preferujeme pěší pohyb.
Zachováváme plochu náměstí jako shromažďovací prostor města, jako jeho agoru.
Všechny čtyři strany náměstí jsou lemovány "bordurou", pásem kamenné dlažby širokým 5 - 8 m, určeným především pro pěší, ale s možností vjezdu vozidel údržby či obsluhy. Bordura je lemována menšími stromy v pravidelném intervalu.
(Vnitřní) plocha náměstí je jednolitou plochou, traktovanou pásy dlažby, které jsou striktně rovnoběžné s radničním průčelím. Plocha je doplněna trojicí "míst" - novou kašnou v dnešní poloze, kamenným či dřevěným křížem v historické poloze a novou čtveřicí stromů se zahrádkou restaurace či s orientačním plastickým plánem města Tišnova. Celá plocha náměstí je bezbariérová. Pojízdné a pochůzí části jsou odděleny pouze litinovými sloupky - patníky.
"Klenotnice". Severozápadní část náměstí Míru při vyústění ulice od nám. 28. října navrhujeme zvýraznit a opticky uzavřít vertikálním prvkem "Věže", usazeným v borduře náměstí. Tato stavba doplní stávající dvojici vertikál - mohutnou věž kostela a věž radnice tak, že prostor náměstí Míru se ocitne v jejich trojúhelníku. Zároveň se "Klenotnice" může stát symbolem své doby - stejně tak jako středověký chrám církve a městská radnice v úpravě ze začátku 20. století. Může se stát symbolem dnešního Tišnova jako mineralogického centra Evropy. Může to být klenotnice skrývající v temnu jednotlivých pater drahé kameny z kopců kolem Tišnova a zároveň vyhlídková věž skýtající pohledy na bohatství města i na bohatství jeho okolních nalezišť...
Ze stanoviska Hodnotitelské rady:
Ucelení urbanistické struktury středu města dvěma novými stavbami je správné. Vhodné je také rozdělení dopravy do dvou směrů. Problémem by bylo vyloučení parkovacích příležitostí. Prostředí náměstí Míru návrh vhodně zklidňuje. Design úpravy povrchů je kultivovaný. Věž jako "symbol současnosti" by mohla být fromálně zajímavější. Návrh je možné dále úspěšně rozvíjet. Cena za realizaci by mohla vyhovět finančnímu limitu.
Ing. arch. Lukáš Pecka (1977) - absolvoval FA VUT v Brně. Během studia pracoval v renomovaných architektonických ateliérech v Brně a v Praze, zúčastnil se půlročního studia na École d´architecture v Nancy. V roce 2004 získal spolu s arch. Musilem ocenění v rámci Ceny Petra Parléře za studii rekreačního parku v Třebíči. Od roku 2004 pracuje ve společnosti Architekti Hrůša & Pelčák, Ateliér Brno.
Klíčové pojmy
Radniční náměstí: Náměstí s radnicí. Nejrozlehlejší ze čtveřice historických prostranství.
Bordura: Sjednocení. Souvislost. Vztah. Lemování. Prstenec vymezující prostor náměstí.
(Vnitřní) Plocha náměstí: Agora před radnicí. Jeviště. Setkávání. Obec.
Věž: Symbol současnosti. Monument polodrahokamů z okolních nalezišť. Klenotnice. Muzeum mineralogie. Pohledy do kraje. Spolu s věží kostela a věží radnice třetí vrchol trojúhelníku.
Koncepce
Dnes je náměstí Míru nezřetelný celek roztříštěný do několika střepů - částí - s nejednotnou morfologií, nesnadno čitelným fyzickým vymezením, charakterem i společenskou rolí.
Koncept návrhu spočívá ve vytvoření jednotného městského prostoru před radnicí, ve vytvoření "radničního náměstí" a v jeho jasném vymezení.
Dosahujeme toho fyzicky - scelením různorodé zástavby pomocí dlažby bez výškových stupňů, rozmístěním stromů a také změnou nivelety terénu a doplněním objektů; dosahujeme toho také funkčně - na rozdíl od stávajícího stavu výrazně preferujeme pěší pohyb.
Zachováváme plochu náměstí jako shromažďovací prostor města, jako jeho agoru.
Všechny čtyři strany náměstí jsou lemovány "bordurou", pásem kamenné dlažby širokým 5 - 8 m, určeným především pro pěší, ale s možností vjezdu vozidel údržby či obsluhy. Bordura je lemována menšími stromy v pravidelném intervalu.
(Vnitřní) plocha náměstí je jednolitou plochou, traktovanou pásy dlažby, které jsou striktně rovnoběžné s radničním průčelím. Plocha je doplněna trojicí "míst" - novou kašnou v dnešní poloze, kamenným či dřevěným křížem v historické poloze a novou čtveřicí stromů se zahrádkou restaurace či s orientačním plastickým plánem města Tišnova. Celá plocha náměstí je bezbariérová. Pojízdné a pochůzí části jsou odděleny pouze litinovými sloupky - patníky.
"Klenotnice". Severozápadní část náměstí Míru při vyústění ulice od nám. 28. října navrhujeme zvýraznit a opticky uzavřít vertikálním prvkem "Věže", usazeným v borduře náměstí. Tato stavba doplní stávající dvojici vertikál - mohutnou věž kostela a věž radnice tak, že prostor náměstí Míru se ocitne v jejich trojúhelníku. Zároveň se "Klenotnice" může stát symbolem své doby - stejně tak jako středověký chrám církve a městská radnice v úpravě ze začátku 20. století. Může se stát symbolem dnešního Tišnova jako mineralogického centra Evropy. Může to být klenotnice skrývající v temnu jednotlivých pater drahé kameny z kopců kolem Tišnova a zároveň vyhlídková věž skýtající pohledy na bohatství města i na bohatství jeho okolních nalezišť...
Ze stanoviska Hodnotitelské rady:
Ucelení urbanistické struktury středu města dvěma novými stavbami je správné. Vhodné je také rozdělení dopravy do dvou směrů. Problémem by bylo vyloučení parkovacích příležitostí. Prostředí náměstí Míru návrh vhodně zklidňuje. Design úpravy povrchů je kultivovaný. Věž jako "symbol současnosti" by mohla být fromálně zajímavější. Návrh je možné dále úspěšně rozvíjet. Cena za realizaci by mohla vyhovět finančnímu limitu.
Prof. Ing. arch. Miroslav Masák
Ing. arch. Lukáš Pecka (1977) - absolvoval FA VUT v Brně. Během studia pracoval v renomovaných architektonických ateliérech v Brně a v Praze, zúčastnil se půlročního studia na École d´architecture v Nancy. V roce 2004 získal spolu s arch. Musilem ocenění v rámci Ceny Petra Parléře za studii rekreačního parku v Třebíči. Od roku 2004 pracuje ve společnosti Architekti Hrůša & Pelčák, Ateliér Brno.
Ing. arch. Barbora Šimonová (1982) - absolventka FA VUT v Brně, zúčastnila se stážena Universidad Politecnica de Valencia, v současné době absolvuje doktorské studium na FA VUT Brno (Ústav teorie architektury). Spolupracovala s atelierem AGP a nyní pracuje v Ateliéru Brno (Hrůša & Pelčák). Získala ocenění ve studentské soutěži na Brněnské centrum moderní architektury. Zúčastnila se architektonické soutěže na výstavbu Krajské knihovny Vysočiny (2. místo) a na úpravu Masarykova náměstí v Ostravě (2. místo).
Ing. arch. Jiří Vokřál (1981) - Vystudoval obor architektura a urbanismus na FA VUT v Brně. Absolvoval roční studijní praxi v ateliéru Archteam. V současné době pracuje ve společnosti Architekti Hrůša & Pelčák, Ateliér Brno.
0 komentářů
přidat komentář
