Průmyslovým stavbám pomáhají příklady z Evropy

Praha - Situace průmyslového dědictví v Česku se během několika posledních let výrazně změnila. "Není to jistě jen zásluhou bienále Industriální stopy. Lidé mohou dost pozitivních příkladů vidět na cestách. I u nás přibylo několik příkladů nového využití a mnohé průmyslové objekty se staly kulturními památkami, čímž se dostaly do povědomí," řekl ČTK Benjamin Fragner, ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT a jeden ze zakladatelů bienále.
    To bude ode dneška do neděle upozorňovat na průmyslovou architekturu v  Česku i na příklady, jak pro stavby, jež dosloužily svému původnímu účelu, hledat nový život.
    Po počátečních zmatcích v 90. letech je podle Fragnera pro průmyslové objekty posledních sedm let "zásadních". Právě během těchto let se i díky Fragnerovu centru mapuje tento terén.
    "Když se srovnává, vždycky z toho vypadne něco, co je výjimečné, a na to se upozorní. Při inventuře vyšlo také najevo, že průmyslových objektů a areálů je u nás velmi mnoho. A ukazuje se, že je to nejen ekonomický, ale i kulturní problém," řekl Fragner.
    Podobně se podle něj ale postupovalo i v evropských zemích, kde lze dnes obdivovat mnohé zdařilé (avšak i kritizované) konverze průmyslových objektů. Všude začali zmapováním terénu a formulováním hodnot. K uvědomování hodnot průmyslové architektury podle Fragnera přispívá i to, že tyto objekty začaly být ve větší míře prohlašovány za památky. Lidé se tak o nich snáze dozvědí.
    Památková ochrana může být překážkou pro investory. "Ale když s  tím počítají, tak si uvědomí, že to je hodnota, která je nějakým způsobem vyjádřitelná i ekonomicky," míní odborník.
    Z přibližně 40.000 nemovitých kulturních památek je dnes 2863 technických, při vzniku seznamu památek před 50 lety bylo z 30.000 chráněných nemovitostí 1500 technických památek.
    Nejlepším příkladem nového využití památek, které mohou znát čeští turisté ze svých cest a které je do jisté míry i módní záležitostí, je podle Fragnera nedaleká Vídeň. "Tak přibylo několik až symbolických a dominantních příkladů nového využití - třeba vídeňské plynojemy," uvedl. Plno známých objektů s novým využitím je v Německu - v Berlíně, celé oblasti Porúří, v Británii co do popularity asi vede londýnská galerie Tate Modern.
    "Některé příklady jsou zpětně odborníky zpochybňovány, že třeba narušily původní stavbu. I tak ale přitáhly pozornost k této tematice. A to se hodně podepsalo i na vnímání těchto staveb u nás," říká Fragner.
    Na problematice nového využívání průmyslových areálů je zajímavé to, že neexistuje jediný model, "jak na to". Průmyslové dědictví je široká škála staveb různé podoby, které jsou v různém technickém stavu a lze s nimi dělat mnohé - některé jsou zajímavé svým místem ve městě, jiné architekturou.
    Odpověď na to, jak budovu využít, je vždycky třeba hledat podle konkrétní stavby. "A v tom je ta potíž, vyžaduje to trošku fantazie, ale i racionální přístup investora. Není možné předem říci, že nebudu brát ohled na stávající objekt. Musím hledat využití, které je nejvhodnější pro to, co tam již stojí," říká Fragner.