Praha - Ministerstvo kultury zpracovává koncepci dalšího vývoje svých 32 příspěvkových organizací. S uvažovaným snížením objemu peněz plynoucích na kulturu ze státního rozpočtu to však podle mluvčí ministerstva Marcely Žižkové souvisí jen zčásti - jde především o celkové lepší fungování státních kulturních organizací, nejen o ekonomické důvody. V návrhu rozpočtu na příští rok vláda počítá s výdaji na kulturu ve výši 6,7 miliardy korun, což je asi o 1,2 miliardy korun méně než letos. "Tuto skutečnost nelze bagatelizovat. Pokud k drastickému snížení rozpočtu ministerstva skutečně dojde, bude nezbytné přijímat řešení nikoliv optimální," připustila dnes současně mluvčí v tiskové zprávě. Zdůrazňuje v ní, že není namístě dávat současnou aktivitu ministerstva pouze do souvislostí s informacemi o snížení rozpočtu. Loni stát 32 institucím, do nichž patří 18 muzeí a galerií, Národní památkový ústav, Národní knihovna, Národní divadlo, Divadelní ústav, Česká filharmonie či Národní filmový archiv, dal 3,3 miliardy korun, tedy téměř polovinu rozpočtu ministerstva. Společně s obavami ze snížení státních dotací se množí spekulace o ohrožení některých aktivit v takzvaném živém umění a o úsporných opatřeních - především o snížení počtu příspěvkových organizací až o třetinu, mimo jiné o uvažovaném zrušení Divadelního ústavu a dalších institucí. Ministr kultury Václav Jehlička sám dříve uvedl, že zvažuje sloučení či zrušení některých příspěvkových organizací. Podle tisku dostal dopis od bývalého prezidenta Václava Havla, aby si rozmyslel kroky, které by vedly ke zrušení Divadelního ústavu. V obavách ze škrtnutí třicetimilionového státního příspěvku se Jehličkovi ozval také prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška a dosáhl podle deníku MfDnes toho, že plánovaná ministerská kontrola hospodaření festivalu začne později. "K úsporným opatřením nepřistupuje ministerstvo samoúčelně, ale je k nim vedeno pod tlakem tvrdé reality státního zadlužování," uvedla mluvčí. Jestliže je ministerstvo zřizovatelem 32 státních příspěvkových organizací, je podle ní logické, že při hledání úspor se nezaměřuje pouze na úřad samotný, ale i na ně. Ve všech příspěvkových organizacích musí proběhnout kontrola a důsledné hodnocení vynakládaných příspěvků, uvedla Žižková a citovala ministra: "Musím si být jist, že se státní prostředky nevynakládají nazmar, ale jdou do kultury účelně a peníze daňových poplatníků se zhodnocují." Přestože programové prohlášení současné vlády hovoří o postupném navyšování rozpočtu v resortu kultury až do výše jednoho procenta státního rozpočtu, faktická situace je jiná, uvedla mluvčí. V roce 2007 bylo na kulturu vyčleněno 7,9 miliardy korun, plán na rok 2008 předpokládá 6,7 miliardy, což podle ní činí 0,67 procenta z celkového rozpočtu státu. "Jestliže se musí přizpůsobit výdaje příjmům, tak to v této době znamená spořit, protože reformu veřejných financí považujeme za věc do budoucna nezbytnou," konstatovala Žižková. Jehlička nevylučuje ani možnost demise, pokud nedokáže přesvědčit vládu a vyřešit finanční problémy resortu.