Výstavišti v Brně chybí vhodné výstavní plochy, postaví pavilon

Brno - Brněnské výstaviště se v posledních letech při velkých veletržních akcích potýká s nedostatkem ploch. Zhruba deset až 15 procent výstavních prostor je velmi špatně prodejných. Nevyhovují dnešním požadavkům, a firmy tak o ně nemají zájem, řekl dnes ČTK generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Škrla. Společnost proto už několik let mluví o novém pavilonu. Jeho výstavba má začít příští rok, kdy brněnské výstaviště oslaví 80 let od svého vzniku.
    Brněnský veletržní kalendář nabízí ročně přes 40 akcí. Řada z nich je největší ve střední Evropě. Brnu patří zhruba dvě třetiny českého veletržního trhu. Výstaviště s rozlohou 667.000 metrů čtverečních má 16 pavilonů. Hodnota všech staveb v areálu je skoro tři miliardy korun. Za poslední roky se několik pavilonů přistavělo, třeba E, F nebo V. Pro některé veletrhy je to ale i tak málo. Především mezinárodní strojírenský veletrh dokazuje, že se pavilony nedají nafouknout.
    Místa je dost, část je ale dost špatně využitelná, míní Škrla. Vystavovatelé podle něj v posledních letech příliš nestojí třeba o plochu na ochozech v pavilonech Z a A. I další pavilony, třeba H, K nebo X se těžko pronajímají. Proto nedaleko pavilonu Z vyroste nový pavilon P. Podle představ firmy by měl mít vlastní bránu, která by měla fungovat jako jeden z hlavních vstupů do areálu.
    Současné plochy, které nejdou využít pro výstavnictví, chce firma pronajímat. V některých případech už to tak funguje, jednu z menších budov využívá místní kabelová televize, další plochy má pronajaty řada firem. Nevyužitá zůstává budova bývalého divadla. "Ve vlastní režii ho ale znovu do provozu neuvedeme," poznamenal Škrla. Náklady na provoz scény by se prý firmě nevyplatily.
    Veletrhy Brno loni vykázaly zisk 89,9 milionu korun. Tržby vzrostly o 13 procent na 1,7 miliardy Kč. Více než 60 procent akcií firmy vlastní německá Messe Düsseldorf, 34 procent drží město Brno. Zbytek připadá na drobné akcionáře.