Angewandte v roce 2007

Úvod
I.nter.CON.tinuities
Cluster
Surface Figuration
Phenomenal Similarity

---

Angewandte, jak se zkráceně říká vídeňské Universität für Angewandte Kunst, je nenápadná budova stojící na Ringstrasse v blízkosti proslulé Wagnerovy Postspar- kasse.
Své jméno si vydobyla zejména v architektonických kruzích a to nejen díky hvězdnému profesorskému obsazení, ale jednoduše také proto, že architektonická tvorba je zde zastoupena rovnou třemi ateliéry (Lynn, Hadid, Prix) s celkem 145 studenty narozdíl od ostatních podstatně menších studií. (www.dieangewandte.at)
Velké procento studentů pochází z různých koutů světa. Kritiky, neboli Reviews, probíhají v angličtině. Jednak aby jim rozuměli sami profesoři, jednak tým architektů ze zahraničí pozvaný do jury. Tito "juroři" mají své opodstatnění, protože narozdíl od asistentů a profesorů, kteří zadávají semestrální úkoly, vidí projekty poprvé a jsou schopni nezaujatě posoudit výsledky, případně - pokud se zabývají ve své profesorské či architektonické praxi úkoly obdobnými - dokáží tyto porovnat.

Podívejme se, co se na Angewandte tento semestr respektive školní rok řešilo.
Na úvod malé srovnání jednotlivých ateliérů a jejich přístupů:

Studio Hadid (www1.uni-ak.ac.at/architektur) se již několik let zabývá výzkumem specifických fenoménů. Vždy rozlišných ale na sebe navazujících. Přes tento ideologický, abstraktní a experimentální přístup je požadována odpověď na konkrétní architektonický problém. Studio se poslední dobou všeobecně zabývá problematikou výškových staveb. Projekty jsou převážně větších urbánních měřítek a postupně přechází do podrobnějších architektonických rozlišení. Vytříbí se koncept, forma a také způsob prezentace, který se nemalou měrou podílí na závěrečném úspěchu díla.

V Lynn studiu se naproti tomu zabývají projekty menšího měřítka. Architekturu staví na prostorové kvalitě a také strukturálním nápadu. Produkují více modelů, v případě opravdu malých zadání dělají i prototypy 1:1. Ve studiu je ovšem patrná všeobecná počítačová zdatnost stejně jako ve studiu Hadid, kde počítače hrají prim.

U Prixe rozvíjejí svou představivost více pomocí fyzických modelů. Poslední rok je však vidět určitá snaha dohnat (ne-li předehnat) ostatní studia v počítačových "skills". "Měřítku" přikládají mnohem větší význam narozdíl od studia Hadid, kde se s ním pracuje poměrně volně, neboť výsledky výzkumného výtvarného procesu se občas dají uplatnit lépe v měřítku řádově menším či větším.

Vizuální efekty, optické deformace prostoru, dvojznačné figury a bouraní stereotypu - to vše na základě změny světelných podmínek, pozice pozorovatele a chování kinetických systémů bylo tématem studia Hadid. V "praxi" jsme si tedy mohli ověřit pravidla Gestalt psychologie, o nichž jsme již mnohé slyšeli v teoretických přednáškách. V prvním semestru jsme nejdříve vytvořili urbánní strukturu, která aplikovala námi zvolený vizuální fenomén. Většinou se jednalo o shluk mrakodrapů. Jako "playground" byla zvolena Dubai. Snad proto, že právě toto město působí poměrně nekonzistentně, jak urbanistickou strukturou tak formálními přístupy jednotlivých architektů. Jedním z bodů našeho úkolu byla tzv. Multiple Iconicity - tzn. schopnost za určitých podmínek vizuálně oddělit objekt od skupiny a naopak. Nikoli tedy "Plug'n'Play" readymade ikon, jak se v Dubai vesele děje. V druhém semestru jsme se soustředili na fasády. Nešlo o "zahalení" již navržených struktur a formací nějakou líbivou kůží, ale opět o dosažení určitého vizuálního efektu a kritické posouzení urbánního účinku a legitimnosti aplikovaných fasád. Parametrické uspořádání - fixní podoba urbánního celku, proměnná podoba fasády a světelných podmínek, stejně jako pozice pozorovatele zorchestrují v určitém (nikoliv náhodném) okamžiku chtěný efekt.

Naproti tomu u Lynna se dívali na architekturu zevnitř. A to ne na pozemskou, nýbrž mimozemskou. Předpokládaná gravitace u navrhovaných objektů byla dostředná, uměle vyvolaná. Výchozím nástrojem byla tvorba grafických řezů představovaným prostorem. Narozdíl od studia Hadid, kde jsme měli ve většině případů vzdálený horizont a vysoké objekty čnící ze země, zde bylo požadováno vytvořit prostor s měnícím se horizontem. Pro začátek se nezabývali daným programem ani prostorovými požadavky - obdobně jako u Hadid, kde programové uspořádání v podstatě mohlo vzniknout až jako druhotný produkt vizuální kompozice, zatímco rok předtím se řešili vertikální struktury na základě vnitřního uspořádání a "kůže" byla vyjádřením toho, co se pod ní skrývá.
Po úvodní ideové fázi si studenti vybírali, zda budou řešit stanici pro 10 či 100 lidí nebo malou planetku pro 10.000 lidí. K jakým výsledkům se dopracovali můžete shlédnout na přiložené fotodokumentaci.