Výstava nabízí pohled na unikátní secesní stavby v Plzni

Plzeň - Velké bohatství staveb z období secese nabízí Plzeň. Několik z nich se podařilo realizovat v době, kdy se sloh ve Vídni teprve rodil. Skupina domů, jež zde vznikly před rokem 1900, patří k nejčastějším projevům secese ve střední Evropě, řekl dnes ČTK památkář Petr Domanický. Upozornil na výstavu fotografií nazvanou Plzeň v době secese, která dnes začala v Mázhauzu plzeňské radnice a potrvá do 6. července.
Stavby secesních domů v Plzni navrhoval například architekt František Krásný, rodák z Koterova. Díky místním investorům odhodlaným vyzkoušet tehdy mladý a na svou dobu extravagantní sloh dodnes stojí v ulici Bedřicha Smetany tři činžovní domy, realizované v letech 1897 a 1898, a na Lochotíně secesní vila Marie.
Podle Domanického je dále unikátní i období po roce 1905. Celou skupinu činžovních domů v Plzni tehdy realizoval stavitel Karel Bubla. Na nejslavnější z nich, několikapatrový dům s červenými okny a keramickými detaily v Dominikánské ulici, se přijíždějí dívat turisté z celého světa. "Další Bublovy domy stojí v Hálkově i Palackého ulici. Byly i další, ale v 70. a 80. letech zmizely," uvedl památkář. Dodnes se prý nepodařilo s jistotou říci, jak to je s autorstvím domů. "Jsou postaveny stavitelem Bublou, ale není prokázáno, kdo je navrhl," uvedl.
Celkový počet secesních domů v Plzni se přesně určit nedá. "Je otázkou, kde secese začíná a kde končí. Jsou zřejmé příklady, ale existuje i mnoho staveb novorenesančních, které mají malířskou a sochařskou secesní výzdobu," dodal. Takových objektů jsou ve městě desítky a patří mezi ně i budova divadla, muzea, nádraží.
Plzeňským unikátem zůstává Kalikovský most. Představuje propojení technické stavby supermoderní konstrukce a secesního slohu. Železobetonová trámová stavba od firmy Müller a Kapsa, původem z Plzně, byla současně pojata v organických tvarech se zajímavým barevným řešením.
Specifickou a osobitou tvář plzeňské secese se na fotografiích pokusil zachytit Radovan Kodera, fotograf plzeňského pracoviště národního památkového ústavu a expozice koresponduje se stejnojmennou knihou, již před časem pracovníky ústavu vydali.