Hudebníci se shodují, že Praha potřebuje novou a větší síň

Praha - Potřebuje Praha moderní koncertní sál? Mnozí lidé z  hudebních kruhů se shodují, že ano. Rudolfinum ani Obecní dům velkým koncertům plně nevyhovují a Kongresové centrum, někdejší Palác kultury s komunistickým sjezdovým sálem, nedokázalo hudebníky o své vhodnosti pro filharmonické koncerty přesvědčit ani po rekonstrukci.
    "Říkat něco proti Rudolfinu zamlada by bylo kacířské. Ale je to tak - nepostačuje nám," řekl nedávno novinářům jedenasedmdesátiletý šéfdirigent České filharmonie Zdeněk Mácal. Pro některá díla je podle něj tento překrásný sál malý. Větší síň by se hodila i pro festival Pražské jaro. Tisícovka míst ve Dvořákově síni a jen o něco víc sedadel ve Smetanově síni v Obecním domě nebude totiž už stačit z hlediska nutných výnosů.
    Ceny lístků mají podle Mácala určitý strop, pak se pro některé lidi stávají nedostupnými. "Zahraniční ansámbly jsou ale drahé - potřebovali bychom síň se zhruba 2200 místy," odhaduje dirigent. Hudební kruhy by podle něj měly dát síly dohromady k tomu, aby jednoho dne byla postavena síň, která by byla hodna Prahy jako kulturního centra.
    Ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor je rovněž přesvědčen, že město potřebuje moderní sál světových parametrů. "Jednoznačně. Jedenačtvrtmilionová kulturní metropole, pokud se stylizuje do stále významnějšího postavení, se bez moderního koncertního sálu neobejde," řekl novinářům.
    Jak dodal, existuje už konkurence mezi evropskými kulturními centry. "Pokud v Praze takový sál nebude, jednou se to stane konkurenční nevýhodou a můžeme se dostat na vedlejší kolej," prohlásil.
    Stejný názor má i šéfredaktor hudebního měsíčníku Harmonie Luboš Stehlík. "Praha potřebuje naprosto nezbytně třeba i víceúčelový, ale akusticky špičkový sál pro 1500 až 2000 lidí," řekl ČTK. Jak dodal, je to však z důvodu nedostatku financí pouze zbožné přání.
    "Pokud se stát rozhodne upřednostnit výstavbu Národní knihovny na Letné, nedá peníze ani do výstavby sálu v Brně," domnívá se Stehlík. Tamní projekt je přitom již zcela konkrétní a je jen otázkou politického rozhodnutí, zda se uskuteční.
    V Praze se sál neplánuje. Podle radního pro kulturu Milana Richtra (ODS) by moderní síň s větší kapacitou dobrá byla. Je ale otázka, do jaké míry by byla využita a jaká by byla její ekonomika, řekl dnes ČTK Richter. Nynější sály v historickém Obecním domě a v Rudolfinu mají své kouzlo, dodal.
    Metropole mohla mít nový koncertní sál už v polovině 90. let 20. století. České filharmonii ke stému výročí v roce 1996 ho chtěly darovat japonští investoři. Projekt byl připraven, ale čeští politici nakonec záměr odmítli. Síň měla stát na Letné u Špejcharu - tam, kde má zřejmě v budoucnu vyrůst kontroverzní budova Národní knihovny architekta Jana Kaplického. Tehdejší ministr kultury Milan Uhde a primátor Milan Kondr nebyli pro koncertní sál. Přípravný výbor přitom zaštítili prezident Václav Havel a japonský císař Akihito.
    Nenaplnily se pak ani představy a tužby, že by Praha mohla mít hudební síň místo kasáren na náměstí Republiky. Tam se nyní staví další obchodní centrum.
    Proti akustice Rudolfina, sídla České filharmonie z 80. let 19. století, námitky vůbec nejsou, ale na velké orchestrální a vokálně-instrumentální koncerty s jejich dynamickými parametry je prostor malý. Podle Stehlíka je navíc tisíc sedadel na město, které má přes milion lidí, málo.
    Secesní Obecní dům podle jeho názoru však naprosto nevyhovuje současným nárokům na akustiku, na servis, na podmínky poslechu, na to, aby se tam cítili lidé dobře. "Smetanova síň by neměla být prioritně pro symfonické koncerty, a už vůbec ne pro recitály. Je tam slyšet okolí a ventilace, v plochém auditoriu není vidět na pódium," připomněl hudební kritik Stehlík.
    Zdeněk Mácal dává za příklad jiné země. "Pokaždé, když přijedeme s filharmonií do Španělska, hrajeme v nějaké nové síni. Nový sál má i  Budapešť. Také v Madridu je nyní nové auditorium, má přes 2000 míst. A stejnou písničku bych mohl pět o Japonsku, vždy, když tak přijedeme, je tam alespoň jeden nový sál - a jaké jsou!" řekl šéfdirigent.
    Letošní festivalové koncerty Pavla Šporcla nebo Gabriely Beňačkové patřily mezi ty, na něž vstupenky zmizely ve velmi krátké době. "Nemusím snad ani zmiňovat, že na některé z nich by bylo možno prodat mnohem více vstupenek, bohužel však kapacita pražských koncertních sálů to neumožňuje," konstatovala mluvčí Pražského jara Alena Svobodová.
    "Praha se dostává do úzkých, ale v Brně je to katastrofa - a už dlouho," připomněl Bělor skutečnost, že město nemá vůbec žádný prostor pro orchestrální koncerty. Besední dům je komorní a Janáčkovo divadlo je především operním domem. V Brně přitom filharmonici původně doufali, že budou v novém sídle vedle Besedního domu hrát už v roce 2006.