Památkáři: Do oprav a využití památek musíme zapojit veřejnost

Praha - O ekonomice kulturního dědictví, vztahu turistiky a památkové péče či o dopadu klimatických změn na památky ode dneška do pátku debatují v Praze desítky odborníků na památkovou péči z evropských zemí. Nezbytností v péči o památky ve správě státu je podle odborníků zapojení veřejnosti do využívání památek.
    Účast veřejnosti je předmětem velkého úsilí v celé Evropě; velmi důležité je i vzdělávání týkající se kulturního dědictví, řekl dnes novinářům Simon Thurley, ředitel English Heritage, britské instituce spravující památky.
    Jako příklad nejlepší osvěty mezi veřejností uvedl televizní soutěž, do níž se v Británii zapojily až čtyři miliony lidí a jejímž prostřednictvím se hledala památka nejvíce potřebující opravu. Ředitel Národního památkového ústavu (NPÚ) Pavel Jerie uvedl, že ČR je v  zapojování veřejnosti do starosti o památky nováčkem.
    Ministerstvo kultury připravuje systém, v jehož rámci by vznikly skupiny občanů, které by se měly starat o lepší využití především státních hradů a zámků. Skupiny by tvořili vždy zástupci státní správy i samosprávy v daném místě, lidé z místních občanských sdružení, ale třeba i zástupci lokálních vysokých škol či soukromé sféry, řekl náměstek ministra kultury František Mikeš.
    První konference instituce European Heritage Heads Forum se konala loni v Londýně a zúčastnilo se jí 21 z 25 členů unie. Delegáti se dohodli na tom, že své aktuální problémy budou na podobném setkání konzultovat každý rok. Pražské setkání pořádá NPÚ.
    Českým odborníkům by podle ředitele Jerieho mohla pomoci debata o  jednotlivých systémech památkové péče v různých zemích. V ČR se již dlouhá léta připravuje nový památkový zákon - příští rok uplyne 50 let od vzniku toho prvního, ten poslední platí již 20 let. Kritizovány odborníky i vlastníky památek jsou mnohé jeho aspekty, třeba takzvaná dvojkolejnost rozhodování.
    Thurley podotkl, že v Británii je systém památkové péče obdobný jako v  Česku, přibližně stejně starý. "Letos budeme mít nový zákon a při jeho přípravě jsme vytěžili památkové systémy mnoha zemí," řekl. V Česku je za kulturní památku prohlášeno přibližně 40.000 nemovitostí, ve větší Británii se jedná o  několik set tisíc objektů.
    Klasifikaci tamních památek podle Thurleyho ani nový zákon příliš měnit nebude. "Spíše se ale budeme zaměřovat na význam památky pro její okolní krajinu než na vyzdvihování jednotlivých objektů," uvedl.