Vědci ústavu molekulární genetiky získali novou budovu

Vložil
ČTK
19.04.2007 20:30
Praha


Praha - Novou moderní budovu dostali pracovníci ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Ústav, který sídlil v mnoha budovách v Praze i mimo metropoli, se díky ní soustředí na jednom místě. Pracoviště v pražské Krči bylo dnes slavnostně otevřeno. Jde o první nově postavenou budovu, kterou akademie věd dostala po roce 1990.
    Právě tento ústav by měl českou vědu dostat mezi evropskou špičku, řekl ČTK předseda Akademie věd a bývalý ředitel ústavu Václav Pačes. Podle něho poskytne uplatnění na vysoké úrovni novým skupinám vedeným vědci, kteří se vrátili po dlouhé době z vynikajících zahraničních laboratoří. Budova svými parametry odpovídá 21. století, zdůraznil Pačes.
    Stavba začala v roce 2005; náklady na ni dosáhly asi 445 milionů korun, i s vybavením včetně laboratorních technologií budou činit 607 milionů korun. Provoz v budově začal už loni v prosinci. Letos akademie plánuje postavit ještě zvěřinec a přednáškovou budovu se sálem pro 300 lidí. Zvěřinec bude splňovat všechny evropské normy. "Myš má dnes větší právo než člověk," podotkl Pačes.
    S úrovní české vědy Pačes příliš spokojen není. "Není se čemu divit, byli jsme 40 let v izolaci. Dneska už jsme 15 let po politických změnách a představoval jsem si, že to bude lepší, než to ve skutečnosti je," řekl předseda akademie. Mzdy vědců jsou podle něj v dnešní době celkem slušné, lepší než v 90. letech. Vědci mají další příplatky a další příjmy, jestliže získají zahraniční nebo domácí granty. Už není doba, kdy lidé museli českou vědu opouštět, poznamenal. "Není pravda, že život vědce je řehole," řekl ředitel ústavu Václav Hořejší.
    Nové prostory využijí vědci k základnímu výzkumu, výchově doktorandů i školení pracovníků firem. Naváže se také na pracoviště, která se v této části Prahy nacházejí. V krčském areálu se už soustřeďuje výzkum mikrobiologie, fyziologie, farmakologie a medicíny. V blízkosti areálu je také Institut klinické a experimentální medicíny a Thomayerova nemocnice.
    Nová budova je pětipodlažní. Patra jsou rozdělena na čtvrtiny, v každé sídlí dvě výzkumné skupiny. V přízemí se nachází "robotická" laboratoř. Využívá se pro experimenty, které je například potřeba provést na tisících vzorků.
    Ústav molekulární genetiky vznikl v roce 1962 pod názvem Ústav experimentální biologie a genetiky Československé akademie věd. Orientuje se na základní výzkum v oblastech mikrobiální a savčí genomiky, onkogeny a retroviry, strukturu cytoskeletu, expresi genů, molekulární základy imunity, fertilizaci nebo strukturu proteinů. V současnosti má 340 zaměstnanců.
0 komentářů
přidat komentář