Komínáři dávají starým komínům novou funkci

Praha - Staré tovární komíny často postihuje osud všech staveb, které jejich nový majitel shledá nepotřebnými. Výjimkou ale není ani jejich zakomponování do nových objektů. Pokud ale nejsou součástí památkově chráněného areálu, záleží jejich další existence jen tom, zda se vlastníkovi líbí. Pro komíny totiž, na rozdíl od jiných staveb, nelze najít nové využití. "Nově" ale komíny využívá spolek komínářů, kteří na vysoké stavby lezou.
    Sdružení však vytváří i jejich databázi, popisuje je a eviduje i bourané komíny. Svaz českých komínářů, který vznikl v roce 1981, také pomáhá s údržbou historických komínů. V Česku je spolků či jedinců, kteří se zabývají "prekiontrií", jak lezení na komíny jeho vyznavači říkají, více.
    "Hlavní funkcí komína je, že se na něj dá vylézt. Kromě toho je to zajímavá technická stavba," řekl ČTK člen svazu Jiří Sehnal. Přes 500 členů svazu se snaží dělat i osvětu a vysvětlovat majitelům, že i nepoužívaný komín stojí za to zachovat. Většina majitelů prý proti zlezení svého komína nic nenamítá. "Tím, že na komín vylezeme, můžeme majitele informovat o technickém stavu komína, udělat fotodokumentaci nebo nějak jinak posloužit," připomíná.
    Členy svazu jsou i zahraniční komínáři, včetně zástupců Hong-Kongu či Kamerunu. "Nevíme o žádné podobné organizaci v zahraničí, ale ani o jiné zemi, kde by bylo takové množství komínů. Česko je komínářským rájem," uvedl Sehnal. Členem svazu se může stát osoba starší 18 let, pokud v doprovodu stávajícího člena svazu vyleze alespoň na tři komíny vysoké nejméně 15 metrů.
    Komíny jsou ale i výrazným prvkem architektury. "Vývoj podoby komínu a jeho konstrukce je poměrně přehledný a často dokonce typ komínů pomůže datovat celý areál, jehož architektonická podoba se mezitím zásadně změnila," řekl ČTK Lukáš Beran z Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT.
    Komíny mají výraznou funkci v krajině a jsou orientačními body, přesto mnohé padají k zemi po odstřelu. Zánik komínů souvisí se situací celého průmyslového dědictví; podle odborníků je v porovnání s jinými památkami stále ještě málo ceněno.
    "Poté co průmyslové areály ztratí svou původní funkci, majitelé obvykle nehodlají vynakládat finance na jejich údržbu. Najít novou funkci pro areál je možné, najít novou funkci pro komín je ale v podstatě nemožné," řekla ČTK Kateřina Lopatová z Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT.
    Příkladů takzvaných konverzí, tedy změn funkce je již mnoho, zejména v zahraničí. K nejznámějším patří londýnské Docklands či nová budova Tate Gallery - ta zrovna má i pozoruhodný komín. V Praze našla nové využití třeba bývalá čistička odpadních vod v Bubenči, kde je dnes Ekotechnické muzeum a návštěvníci je zdálky poznají také podle dvou zachovaných komínů.
    V Desné připravili projekt na přestavbu komína tamní sklárny na rozhlednu. "Studenti architektury z Liberce na to udělali návrhy, někdy v těchto dnech to bude projednávat jejich zastupitelstvo," uvedl Beran další příklad nového využití komína.
    Výzkumné centrum nesleduje komíny samostatně, jen jako součásti areálů. Má databázi 9000 průmyslových objektů a postupně ji zveřejňuje.
    Z přibližně 40.000 památkově chráněných nemovitostí v ČR je průmyslových památek jen necelých 3000. Podle Berana je samostatně chráněných komínů asi deset.
    Technické památky na své uznání teprve čekají, pokud ale nejsou chráněné, trpí nevhodnými přestavbami či jim zcela hrozí zánik - to se týká i starých továrních komínů.