Švýcarský inženýr sní o tunelu pod Gibraltarem

Paříž - Je to poslední velká výzva pro Giovanniho Lombardiho. Ve svých 80 letech tento švýcarský inženýr sní spojit suchou cestou Afriku s Evropou. Podle francouzského deníku Le Figaro zamýšlí vybudovat tunel, který by pod Gibraltarským průlivem spojil španělské a marocké břehy.
    Projekt se dlouho pokládal za utopii, ale od září je opět na pořadu dne. Pokud se vše podaří, lidé budou moci kolem roku 2030 cestovat z Madridu do Marrákeši rychlovlakem za méně než čtyři hodiny.
    Vyhloubená podmořská cesta podle svých zastánců výrazně podpoří turistiku, obchodní výměnu, investice a vytváření pracovních míst v Maroku. Marocké království by se tak v době globalizace stalo předměstím i předzahrádkou Evropy.
    Odpůrci projektu se pohoršují nad tím, co označují za "globalistické klišé". Zdůrazňují, že na této cestě lze očekávat mnohem menší provoz než mezi Británií a starým kontinentem. Připomínají, že je zavřena marocko-alžírská hranice, že Magreb je svědkem sílícího islamismu a že oblast je nestabilní, protože není dohoda o Západní Sahaře.
    Debata, která začala před třemi desítkami let, však přesto ožila. Upustilo se od dřívějších návrhů na výstavbu různých mostů přes průliv a Lombardi se vrátil ke svému projektu, který poprvé ztroskotal v 90. letech pro nedostatek politické vůle.
    Loni Madrid vyzval Švýcara, aby vypracoval novou technickou studii, kterou má odevzdat na konci letošního roku. Lombardi počítá s trasou podél podmořských útesů, které jsou středem průplavu v hloubce 300 metrů. Začaly zkušební vrty a vysílají se ke dnu sondy, jejichž měřící přístroje však narušují protiraketové systémy vojenských plavidel křižujících oblast. Síla přílivů pravidelně znemožňuje výzkum a zvláštní obavy začal vyvolávat silný tlak vody. Dno moře tvoří hlavně skála, přičemž tunel by měl být v hloubce až 450 metrů pod hladinou.
    První výsledky nejsou moc povzbudivé a předvídají výjimečnou náročnost projektu, připouští Lombardi. Je však přesvědčený, že je technicky možné toto 40 kilometrů dlouhé dílo vybudovat.
    Projekt však nevyžaduje jen bezprecedentní technický um, ale je také sázkou do loterie v rovině financí a politiky.
    Katastrofy koncem 90. let v rakouských a švýcarských tunelech a pod Mont Blankem vedly k rozšíření, a tudíž zdražení bezpečnostních opatření u těchto staveb. Přitom "projekt 20. století", jak je označován tunel pod Lamanšským kanálem, se ukázal být finančním propadákem pro daňové poplatníky, akcionáře i soukromé investory. Stál 15 miliard eur (420 miliard korun), zatímco náklady pro gibraltarský tunel se někdy odhadují až na 18 miliard eur. Stavba by měla začít do roku 2009, pokud se seženou peníze.
    "Projekt bude přínosem hlavně pro Maroko," soudí Lombardi. V salónech ekonomické metropole království, Casablanky, se však názory na tunel různí. Členové vedení si myslí, že země má jiné priority v otázce rozvoje, než je tato stavba s nejistou návratností. Například marocké ministerstvo dopravy však vyjádřilo radost, že "sen se mění v něco hmatatelného".
    Španělé prý zase nehodlají zvlášť investovat bez výrazné pomoci Evropské unie, která zatím své případné nadšení pro projekt dobře skrývá. Španělská ministryně dopravy Magdalena Álvarezová přitom označila iniciativu za možnost lepších vztahů a spolupráce mezi severní Afrikou a Evropou.