Projednávání územního plánu Brna se strhlo v diskusi o R43

Brno - Veřejné projednávání zadání třetí varianty Územního plánu města Brna, který by nepočítal se silnicí R43, se dnes v Brně strhlo ve vášnivou debatu mezi odpůrci a zastánci komunikace. Lidé dvě hodiny diskutovali o tom, zda se má vůbec studie bez R43 vypracovávat.
    Proti vypracování třetí varianty územního plánu vystoupil například starosta městské části Královo Pole Ivan Kopecký, podle něhož by prosazení varianty bez R43 zhoršil dopravní situaci v Králově Poli. Proti byl také starosta městské části Žabovřesky Aleš Kvapil. Podle jeho slov by takzvaná nulová varianta, tedy zachování současného stavu bez R43, do budoucna zmrazila nynější problémy městských částí se zvyšující se dopravou.
    Podle brněnského radního za Stranu zelených Martina Andera však diskuse o konečném rozhodnutí, zda rychlostní silnice R43 nakonec přes Brno povede, či ne, nastane až v budoucnu. "Nyní nejde ani tak o schvalování nebo zamítání samotné R43. Jde spíše o to, zda vznikne a jak bude vypadat varianta územního plánu bez této silnice," vysvětlil Ander. Chceme jen, aby při závěrečném rozhodování ležely na stole tři stejně podrobně vypracované studie, založené na stejných kritériích, dodal Ander.
    Pro vypracování třetí varianty územního plánu vystoupila naopak zastupitelka městské části Bosonohy Marie Špačková, která vznesla námitku, že studie by měla posoudit také vliv R43 na Bosonohy. "O naší městské části se v souvislosti s trasou R43 vůbec nemluví. Přitom by se jí dotkla snad nejvíce ze všech městských částí. Do Bosonoh by totiž přinesla křížení R43 s dálnicí D1," namítla Špačková.
    Současný územní plán je podle předkladatelů nového návrhu již zastaralý a neodpovídá situaci ve městě. "Jeho platnost tak jako tak v roce 2010 končí. Navíc nepředpokládal dnes zřejmé trendy ve městě, jako je suburbanizace, tedy odliv obyvatel do okolních obcí, stejně jako přesun pracovních příležitostí ze sféry výrobní do sféry služeb a vznik opuštěných průmyslových zón, takzvaných brownfields," řekla při představení návrhu Kateřina Leopoldová z brněnského magistrátu.
    K návrhu se ve lhůtě 30 dnů, tedy do konce května, mají možnost vyjádřit jak obyvatelé Brna, tak i zástupci všech brněnských městských částí a také všech 12 dotčených úřadů státní správy. Třetí varianta územního plánu by měla být hotova do srpna letošního roku. Do konce roku 2008 pak radnice všechny tři varianty posoudí a vytvoří z nich konečnou verzi, kterou by mělo zastupitelstvo schválit do konce roku 2010.
    Podle plánů Ředitelství silnic a dálnic by rychlostní silnice R43 měla být dokončena v roce 2013. Vybudování jejího brněnského úseku, který se měl začít stavět jako jeden z prvních, však už nabralo zpoždění. Se silnicí R43 vedoucí přes Brno počítá také územní plán Jihomoravského kraje. Pokud se Brno nakonec rozhodne pro variantu bez R43, budeme po kraji požadovat, aby jeho územní plán na naše rozhodnutí reagoval, dodal Ander.
    Silnice R43, která má odklonit nákladní tranzitní dopravu z centra Brna, patří na jižní Moravě k problematickým stavbám, o trasu se vedou spory už více než 12 let. Petici proti jejímu vedení přes Bystrc podepsalo v uplynulých letech okolo 30.000 lidí. Novou dopravní tepnou by mělo podle odhadů odborníků jezdit asi 25.000 aut denně.
    Většina aktivistů proto prosazuje druhou variantu vedení silnice Boskovickou brázdou. Sjezd z D1 by v tomto případě byl u Ostrovačic. Naopak občanská sdružení i radnice v Kuřimi a brněnských Ivanovicích si přejí co nejrychlejší dostavbu R43 v původní trase, která by zlepšila dostupnost místních obyvatel do Brna.

> stránky o R43