Proměny německých kostelů na světské stavby jsou v plném proudu

Berlín - Těstoviny a prosecco k večeři Páně nejsou příliš obvyklé, a to ani v německých svatostáncích. V někdejším kostele svatého Martina ve vestfálském Bielefeldu se už ale dávno nepodávají hostie, nýbrž stále více rozšířená italská kuchyně. Rozsáhlejší proměna chrámů začala v Německu už před léty, nebere konce a nezřídka vyvolává debaty o novém poslání domů bez Boha.
    Proměny historických staveb patří ke každodennímu obrazu, ať už se z bývalých továren stávají kongresová střediska nebo z vodáren bytové domy. Přestavby kostelů však u mnoha lidí vyvolávají špatné pocity. Také v Bielefeldu; a moc nepomáhá ani to, že se výstavná "kostelní" restaurace jmenuje Glückundseligkeit (štěstí a blaženost). I ve stále více sekularizované společnosti platí, že kostely jsou něco jiného, protože se tam dříve křtilo a sezdávalo a slavily se Vánoce nebo Velikonoce.
    Ne vždy je odumírání svatostánků tak citlivé, jako třeba před léty u kostela svatého Rafaela v  Berlíně, který musel udělat místo supermarketu. Často "odcházejí" v tichosti, jako třeba kostel v severoněmeckém Schleswigu, který byl stržen předloni.
    S klesajícím počtem obyvatel ale klesá také počet členů náboženských obcí velkých konfesí a tím i příjmy církve. Brzy se to projevuje v nedostatku peněz na opravy, a to hlavně v menších obcích.
    Nepříznivý trend je zvlášť patrný v hustě osídleném essenském biskupství v Porúří. Tam se "odepsalo" kolem 100 kostelů, z nichž některé už změnily majitele, jiné se zbouraly a na jiné nový, ještě neurčený osud čeká. Nemají-li se bourat, jen těžko se shánějí investoři, neboť církevní stavby jsou zcela specifické.
    Křížový kostel v  porúrském Wuppertalu například od roku 2003 obývá čtrnáct matek a otců samoživitelů se svými dětmi. Evangelická církev se ho musela vzdát kvůli nedostatku peněz.
    Podobně jsou na tom katolíci. Církev se snaží, aby ze svatostánků nevznikaly třeba diskotéky, ale alespoň výstavní sály, koncertní síně, byty, kanceláře nebo ateliery, jak si to přeje třeba kardinál Joachim Meisner v Kolíně nad Rýnem. "Z kostelů nemůžeme nechat udělat mešity," soudí rovněž kardinál, i když podobné návrhy přeměny na muslimské svatyně zatím nepadají.
    Německá biskupská konference dospěla už tak daleko, že na podzim 2003 schválila koncepci proměny nevyužívaných kostelů a kritéria rozhodování, co s nimi v budoucnu. U 700 ze zhruba 24.000 katolických svatostánků v Německu je nyní jasné, že už mění nebo brzy změní své poslání.