Norské peníze umožní opravu severní části rajhradského kláštera

Rajhrad (Brněnsko) - Benediktinské opatství v Rajhradě na Brněnsku opraví za více než osm milionů korun, které získalo z takzvaných norských fondů, druhé podlaží severního křídla kláštera. Nové místnosti budou sloužit Památníku písemnictví na Moravě, který tak dva roky po otevření získá ucelený prohlídkový okruh. K úplné rekonstrukci zanedbaného kláštera chybí stovky milionů korun, přesnou částku není nikdo schopen vyčíslit.
    Místa, kde budou norské peníze využity, si dnes prohlédl velvyslanec severské země Peter Reader. "Klášter na mě zanechal obrovský dojem. Víme, že náš příspěvek je pouze kapkou v moři, ale věřím, že přispěje k obnově tohoto místa," řekl novinářům Reader. Norsko financuje řadu projektů v Evropě, platí tak za využívání některých výhod evropské integrace, jíž se království přímo neúčastní.
    "Už jedenáct let nedělám nic jiného, než že sbírám kapky. Věřím, že nich může nakonec vzniknout krásné moře," uvedl benediktinský převor Augustin Gazda. Peníze na obnovu kláštera shání malá řeholnická komunita z mnoha různých zdrojů, podstatnou část tvoří drobné příspěvky věřících a obyvatel Rajhradu. Opravy monumentálního barokního komplexu se za poslední dekádu dostaly sotva do poloviny.
    Pro veřejnost je nyní zpřístupněna jen malá část kláštera, který po internaci benediktinů v roce 1950 chátral. Ve zrekonstruovaných místnostech žije malá komunita benediktinů. V dalších prostorách sídlí Památník písemnictví na Moravě, jehož součástí je i neobyčejně vzácná knihovna s 64.000 historickými svazky. Vědcům stále přináší překvapení. Na předsádce mladší knihy našli nedávno zlomek rukopisu z přelomu 8. a 9. století.
    Rajhradský klášter byl od svého založení v 11. století významným centrem vzdělanosti. Rukopisů, které zhotovila zdejší písařská dílna, se však zachoval jen omezený počet.
    "Rajhradské rukopisy nechránily pevné městské hradby přede všemi těmi vpády, válkami a nájezdy, které pustošívaly převážně jižní a východní oblasti Moravy, zbavujíce je, na rozdíl od chráněnějších Čech, architektonických i jiných památek," uvádí historik Vladislav Dokoupil v publikaci Soupis rajhradských rukopisů. Klášter postupně vyplenili Tataři, Kumáni, Maďaři, Rakušané, Švédové, Prusové i Francouzi.
    Až do konce 17. století měl rajhradský klášter i chrám v podstatě románskou tvář. Nynější podoba je barokní, výrazný podíl na ní má slavný architekt Jan Santini Aichl.