Ve Zlíně vznikne sdružení usilující o zápis na seznam UNESCO

Zlín 19. února (ČTK) - Ve Zlíně vznikne občanské sdružení, jehož úkolem bude podnítit zápis města či jeho části na seznam UNESCO. K záměru se navíc budou moci vyjádřit i občané města prostřednictvím ankety, která se uskuteční do konce dubna. Takové jsou závěry dnešního odborného setkání, které se uskutečnilo v Baťově vile ve Zlíně. Zápis by se měl týkat především kolonií takzvaných baťovských domků. Architekti ale upozorňují na to, že většina domků již dávno ztratila svůj původní vzhled.
    Různé typy baťovských domků tvoří celé zlínské čtvrti, které vznikaly zejména ve 20. a 30. letech pro ubytování pracovních sil rychle se rozvíjejících Baťových závodů. Typickým rysem jsou cihlové fasády. Tvoří většinu městské památkové zóny, kterou vymezují hranice města z roku 1939. Patří do ní asi 1750 objektů v částech Letná, Lazy, Podvesná, Zálešná, Díly a tovární areál v centru Zlína.
    Odborníci z řad předních architektů upozornili především na nejednotné majetkoprávní vztahy. Baťovy domky totiž nejsou z velké části v majetku města, ale soukromých osob. Objekty navíc dávno ztratily svou původní filozofii. Namísto dřevěných oken jsou plastová, řada domků má přístavby.
    "Prostě nejsou autentické. To samé platí o bývalém areálu Svitu, jsou tam desítky investorů," řekla hlavní zlínská architektka Dagmar Nová. "Samozřejmě, že se mi myšlenka zápisu líbí, ale popravdě řečeno, občané si to příliš nepřejí," podotkla.
    Trochu jiného názoru je přední zlínský architekt Ivan Bergmann. Ten sice souhlasí s názorem, že baťovská filozofie ze Zlína vyprchává, ale podle něj je stále co zachraňovat. "Já se bojí, že tuto otázku otevře někdo za dalších dvacet let, a to už bude pozdě. Teď ještě máme možnost vše zachránit na napravit a především uchovat po další generace," reagoval.
    Z debaty zatím nevyplynulo, jako jakých částí Zlína by se zápis měl týkat. Vyvstalo ale při ní několik návrhů, které chtějí odborníci nadále diskutovat v širším okruhu v následujících měsících.
    Obuvnické podnikání zahájil Tomáš Baťa v roce 1894 společně se svými třemi sourozenci a třemi zaměstnanci. V roce 1900 získala firma právní podobu veřejné společnosti a zaměstnávala 50 lidí, v roce 1908 se stal jediným majitelem firmy Tomáš Baťa. Na počátku první světové války měla firma 400 zaměstnanců, v roce 1925 již 5200 lidí. Zároveň s rozvojem firmy Baťa se rozvíjelo i město Zlín.