Jaromír Krejcar: Made in America

Vložil
Jakub Potůček
01.01.2007 21:25
Ó Janovane! Tvůj sen! Tvůj sen; po staletích, kdy jsi byl v hrob svůj uložen, uskutečňuje země, jíž jsi objevil, Tvůj sen.
WHITMAN

Bylo by nutno utvořiti nové slovo, nahrazující akademický význam slova KRÁSA významem novým, neupomínajícím na klasické krásno, jak bylo a jest formulováno v "krásných uměních", abychom tímto novým slovem mohli přesně determinovati estetický poměr moderního člověka k novým formám, zrozeným mimo "krásná umění" a přece krásným. Říkejme NOVÁ KRÁSA.
Hledíme-li na dokonalý automobil, jenž svým tvarem nás upozorňuje na 150 HP svého stroje a 100 km rychlosti, aeroplan, stroj atd. vzbudí v nás týž dojem jako třebas pohled na krásné dokonale vypěstěné tělo sportovce.
Jest to estetický pocit plynoucí ze

SOULADU ÚČELU A VNĚJŠÍ FORMY.

Tento soulad jest podstatou estetických dojmů jaké poskytují modernímu člověku nové formy nových věcí, konstruovaných k určitým jeho účelům a potřebám. Věci, jimž existence dána byla dnešními požadavky, které nemají historické analogie. Forma těchto věcí, jež vyplynula z jejich konstrukce, funkce, účelu, říká vše o jejich vlastnostech, aniž by se snažila měniti jejich smysl neb cokoliv zatajovati.*)
Jest nanejvýše upřímná, neboť nemá důvodů zdáti se něčím jiným než jest. Jest neosobní, poněvadž není myslitelný individualism tam, kde splnění účelu jest jediným cílem, k němuž nevedou cesty rozličné, ale jenom jedna společná cesta pro všechny.
Má vlastnosti charakterisující doby velkých stylových jednot : jest

KOLEKTIVNÍ

poněvadž jest výsledkem práce tisíců lidí sledujících společný cíl:

NEJDOKONALEJŠÍ TVAR.
Jest pro svou dobu projevem

NEJVYŠŠÍ TECHNICKÉ DOKONALOSTI.

Všechny umělecké projevy minulých dob byly rovněž nejlepším dílem soudobé techniky. Nejen stavby ale i obrazy a sochy.
Posléze, jest formou, která tvárně

VYJADŘUJE MODERNÍ ŽIVOT,

tedy cosi, oč, jak víme, s úspěchem usiluje velmi namáhavě jen několik moderních umělců. Soulad účelu a formy, který moderního člověka esteticky plně uspokojuje, nalézáme hlavně v produktech

PRŮMYSLU.

Nelze říci, že by se dělalo relativně 1% moderně krásných obrazů, soch, architektur, jako se vyrábí denně tisíce věcí dokonale moderně krásných, jichž souhrn definuje formově

STYL MODERNÍ DOBY.

Plasticky. Architektonicky. - Tedy v základě.

AMERIKA, svět bez uměleckých tradic. Její produkty, stavby, nesnesou estetického měřítka akademického, ale obstojí skvěle, jsou-li hodnoceny se stanoviska moderního krásna.**) Postavením prvého mrakodrapu došlo v moderním stavitelství k činu, který znamená nastoupení nové epochy pramáti všech umění - architektury.
Odložme brýle akademického mámení, které zadržují náš pohled u vnějších nevkusných detailů ve façadě amerického mrakodrapu. Řada detailů, které byly prostě užity jako okamžitá po ruce nejbližší dekorace, nemá s  vlastní novou architekturou, jež se tu zrodila, více společného, než má špatná malba stěny místnosti s jejím prostorem. Je-li prostor místnosti dobrý ve smyslu architektonickém, proporcionelně, rhytmem, nemůže na těchto jeho vlastnostech špatné vymalování zásadně nic změnit a stačí malbu prostě seškrabat, aby prostor vystoupil v nahotě rhytmu svých 3 dimensí. Ale prostor architektonicky špatně dimensovaný nezachrání se dobrým pomalováním stěn. Jest v zásadě špatným prostorem dále.
Stejně jest tomu i s mrakodrapem. Jest věcí zcela vedlejší, je li ověšen zbytky nesmyslného renaisančního profilování, hlavní věcí je, že jde o
ZÁSADNĚ NOVOU KONCEPCI BUDOVY,
koncepci ryze moderní, konstruktivně danou možnostmi moderní inženýrské techniky.
Mrakodrap jest dílem konstruktérským.
Všechny architektury předchozích epoch byly v prvé řade dosažením nejvyšších možností konstruktérských na svou dobu. Asyrské paláce, pyramidy, Akropolis, Parthenon, Kathedrála, chrám sv. Petra v Římě, atd. jsou skvělými důkazy tehdejších možností stavební techniky, sloužící k zbudování prostoru, jehož dimensování podmínil jeho účel. Dosazení účelu nejdokonalejšími technickými prostředky bylo, jest a bude prvou zásadou dobré architektury.
Mrakodrap zrozený z tohoto principu jest typicky moderní architekturou, logickým sledem prostorů pro potřebu moderního života. Jeho modernost není v několika centimetrech façádní omítky, tkví uvnitř v jeho prostorech, stejně jako gotika kathedrály není obsažena ve fialách a okenním skruží, ale uvnitř ve výškovém vzepjetí prostoru chrámové lodi.
Vynález mrakodrapu zasáhl zásadně do celkové disposice města, jemuž dostalo se orthogonálního charakteru, odpovídajícího přímočaré povaze moderního člověka, jemuž jasná praktická disposice jest prvým samozřejmým požadavkem na prostředí v němž má žít.***)

STROJ.

Stroj ukončil definitivně éru klasických forem. Změniv systém práce, změnil i její výsledek. Stroj otevřel novou kapitolu lidských dějin a stanovil formu jejích produktů. Není nadále nebezpečí renaisance starých forem. Dva světy, minulost a doba moderní jsou příkře rozhraničeny od chvíle kdy stroj vydal prvý produkt, jehož formě vtiskl nesmazatelně svůj charakter, t.j. kdy ukázal se stroj dokonalejším, přesnějším, tvůrcem formy než pouhá ruční výroba.
Amerika jest vlastí stroje. Nemá umění ve smyslu akademicky-estetickém, ale forma jejích produktů, hovoří novou řečí, nesrozumitelnou pro kunsthistoriky. Zaschlý aristokratismus, jenž až dosud bránil krásným uměním, aby brala podílu na technických vymoženostech nové doby způsobil, že umění odloučeno od života a jeho rytmu, ustrnulo na výrazových prostředcích, které postačily středověkému umělci k namalování oltářního obrazu. Proto dosud jediným interpretem nové krásy jest fotografie. Fotografie (zasažení stroje do malířství) stala se modernímu člověku tím, čím v dřívějších dobách bylo drobné malířství. Kino stalo se mimo ostatní vlastnosti, částečně také tím, čím byla dříve freska. Nelze pochybovati, že vývoj fotografie zasáhl malířství stejně přímo, jako zasáhl stroj každou jinou ruční práci. Dosud znemožnil alespoň navždy naturalismus v malířství. Jde o to, jak malířství vyrovná se s tímto novým činitelem, který jest vyzbrojen příliš moderně, a je značnou konkurencí. Fotografie zabrala malířství mnoho z jeho dosavadních držav. Má-li ji odtud vypuditi, musí býti vyzbrojeno stejně moderně jako ona.
Připouštíme, že je myslitelno malířství, které jediným obrazem poví o New-Yorku více než serie fotografií, leč dosud, zůstává jediným malířským interpretem nové formy věcí fotografie. Pracuje exaktně a pravdivě. Jest neosobní, vědecká, má všechny vlastnosti, které ji bratrsky řadí k modernímu umění, k nové kráse.



Kupící se překážky jsou nejlepšími přáteli umělcovými. Stroj se nedá se světa odstraniti, jest a zůstane průkopníkem demokracie, jež jest posledním cílem našich nadějí a přání. Architekt naší doby neměl by znáti důležitější úkol, leč užívání tohoto nástroje, pokud jest vůbec možné. Co však činí místo toho! Zneužívá tohoto nástroje, aby tvořil formy, jež vznikly v jiných dobách pod vzdáleným nebem, formy, jež dnes obíjejí, poněvadž jim nikde neunikneme, a to vše se děje pomocí stroje, jehož hlavní úlohou jest ničiti tyto formy.
Frank Lloyd Wright



*) Viz nesmyslné maskování konstrukce dekorací, která konečně stala se v architektuře sama sobě účelem.
**) Není pouhou náhodou, že kino, toto jedině ryze moderní umění, našlo nejlepší představitele v Američanech, W. Hartovi, Fairbanksovi, Pickfordové etc.
***) Malebný romantism, který měl a má vliv při řešení disposic dnešních nových kolonií nebo regulačních plánů stávajících měst, jest v přímém odporu k povaze moderního člověka. Amerika nemá předsudků "uměleckých" které u nás daly vzniknouti instituci tak reakcionářské jakou je "Klub za starou Prahu", stavící se proti každému pokroku a znemožňující jakýkoliv moderní počin ve stavitelství. Uvažme absurdnost celé věci. Kdyby si byl ve 14. stol. vzpomněl někdo a založil podobnou instituci konservující stávající vzhled starého města, která by houževnatě lpěla na nezměnitelnosti středu města, mohla dnes být zajímavá podívaná na křižovatku, kde by na místo živé frekvence aut a tramwayí občanstvo skákalo s kamenu na kámen přes nedlážděné ulice.
Stejně je dnes směšné brániti modernímu pokroku, nehledě k tomu, že je zbytečná práce chtít zadržet příval moderního života staropražskými reminiscencemi. Dosud, pokud víme, se pokroku nikdy nezabránilo, ukázal-li se účelným. Ukáže-li se, že postavení mrakodrapu v Praze a právě uprostřed města (poněvadž sotva by mělo smysl stavěti mrakodrapy někde u Krče) jest účelné, bude postaven, kdyby třebas všichni staropražani ze zoufalství vrhli se tradičně z kamenného mostu do Vltavy.
Život II, 1922, s. 189-200.

1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
Neúplnost Ameriky
Karel Kulišánek
05.04.07 02:07
zobrazit všechny komentáře