Od roku 1992 bylo v Česku otevřeno či rekonstruováno 121 knihoven

PRAHA - Od roku 1992 vzniklo nebo bylo rekonstruováno v České republice 121 knihoven za 4,6 miliardy korun. Otevírání nových knihoven a jejich poboček je také součástí Týdne knihoven, který se v celé zemi koná od pondělí. Letos tomu tak je třeba v Ostravě, Chotěboři, Žatci, Velké Jesenici, Kožlanech či Hrochově Týnci. Ročně se v Česku postaví nebo opraví deset až 15 knihoven. ČTK to dnes řekl předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků Vít Richter.
V poslední době se mluvilo zejména o úmyslu Národní knihovny (NK) postavit novou budovu v Praze na Letné. Ředitel NK Vlastimil Ježek argumentuje mimo jiné tím, že Česko je jednou z mála evropských zemí, která nemá moderní budovu národní knihovny.
Investiční záměr by měla v blízké době projednávat vláda, náklady na stavbu se odhadují přibližně na dvě miliardy korun. Ministr kultury Vítězslav Jandák slíbil ještě do konce roku přispět knihovně 25 miliony korun - knihovna je chce použít na koupi pozemku a na vypsání architektonické soutěže. Nový objekt, do kterého by umístila většinu svých knihovních fondů vzniklých po roce 1800, by chtěla mít NK postavený do roku 2010.
V rámci Týdne knihoven se po dvouleté přestávce čtenářům otevírají nově rekonstruované prostory Knihovny města Ostravy, v Chotěboři otevírají nové informační centrum města a v dalších místech, jako jsou Žatec, Velká Jesenice, Kožlany, Hrochův Týnec, Štoky, Velichovky, Staňkovice u Žatce a další, nabídnou čtenářům rekonstruované nebo nově vybavené prostory knihovny. Předtím byl v září zpřístupněn další nový objekt Vědecké knihovny v Olomouci a na listopad se chystá otevření informačního centra Krajské knihovny v Karlových Varech.
Richter připomněl, že během komunistického režimu byla v Čechách postavena jediná nová budova knihovny, Okresní knihovna v Mostě. "To se však stalo jen proto, že staré město Most i se svou původní knihovnou bylo zbouráno," uvedl.
Po roce 1990 vzniklo nejvíce knihoven v Praze (33) a v Jihomoravském kraji (14), ve většině ostatních krajů se počet staveb knihoven pohybuje mezi sedmi a osmi. Pouze dvě knihovny byly postaveny či rekonstruovány v Karlovarském kraji. Největším investorem je zatím stát (1,8 miliardy korun), následují obce a města (1,2 miliardy korun), vysoké školy (0,8 miliardy korun). Zatím nejmenší částku investovaly bývalé okresy a nynější kraje (0,75 miliardy korun).
Nejvíce investovali do knihoven v Jihomoravském kraji (1,14 miliardy korun) a v Praze (0,96 miliardy korun). Naopak nejmenší objem investic směřoval do knihoven Středočeského kraje - pouze 65 milionů korun.