Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Proslunění podkrovních místností se střešními okny
Proslunění podkrovních místností se střešními okny

Okna slouží k zajištění denního osvětlení i  proslunění místností a umožňují přirozené větrání vnitřních prostor budovy. V podkrovních místnostech tuto funkci často přebírají střešní okna. Někdy se také střešní okna navrhují v kombinaci se svislými osvětlovacími otvory zvláště u místností s větší světlou výškou a půdorysnou rozlohou. Návrh obytného podkroví se střešními okny musí splňovat požadavky na pohodu vnitřního prostředí v budovách.






Proslunění podstřešních obytných prostor
Jedním z důležitých kritérií při návrhu osvětlovacích otvorů v budovách je požadavek na proslunění obytných místností. Střešní okna většinou nebývají zastíněna venkovními překážkami, a pokud nejsou orientována na severní stranu, je proslunění vyhovující. Mohou se ale vyskytnout případy, zvláště v městské zástavbě, kdy se vlivem sousedních objektů zkracuje možná doba proslunění podkrovní místnosti se střešním oknem.

Požadavky na proslunění místností

Obytná místnost se považuje za prosluněnou, jsou–li splněny tyto podmínky [1]:
  • sluneční záření musí po stanovenou dobu dopadat na kritický bod v rovině vnitřního zasklení ve výšce 300 mm nad středem spodní hrany osvětlovacího otvoru, ale nejméně 1200 mm nad úrovní podlahy v posuzované místnosti – viz obrázek 1,

Obr. 1 Kontrolní bod a úhel neefektivního dopadu slunečního záření u střešního okna [1]
  • výška slunce nad horizontem musí být nejméně 5 °,
  • půdorysný úhel slunečních paprsků s hlavní přímkou roviny okenního otvoru menší jak 25 ° se považuje za tzv. neefektivní úhel dopadu, pod kterým se místnost nepovažuje za dostatečně prosluněnou (sluneční paprsky dopadající pod úhlem menším jak 25 ° se odrážejí a jen malá část přímého slunečního záření prostupuje do místnosti),
  • celková plocha okna vypočtená ze skladebných rozměrů musí být rovna min. 1/10 podlahové plochy místnosti,
  • minimální doba proslunění je 90 minut (při zanedbání oblačnosti) a stanovuje se pro období 1. března a 21. června, pomocí diagramu zastínění [1] – viz obrázek 3. Požadovanou dobu proslunění je možné nahradit bilancí, ve které se posuzuje celková doba proslunění ve dnech od 10. února do 21. března včetně je 3 600 minut (o 40 dní s průměrnou dobou proslunění 90 minut) [1].

Požadavky na proslunění bytů

Podle požadavků ČSN 73 4301 Obytné budovy [1] je proslunění vyhovující:
  • u bytů: pokud součet podlahových ploch všech obytných místností je roven nejméně 1/3 součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností.
  • u samostatně stojících rodinných domů, dvojdomů a koncových řadových domů: má být součet podlahových ploch prosluněných obytných místností roven nejméně 1/2 podlahových ploch všech obytných místností bytu.
Do součtu podlahových ploch z jedné strany prosluněných obytných místností ani do součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu se nezapočítávají ty části podlahových ploch, které leží za hranicí hloubky místnosti rovné 2,3 násobku její světlé výšky – viz obr. 2.

Obr. 2 Využití slunečního záření v místnostech s větší hloubkou

Na následujícím obrázku je uvedena ukázka diagramu zastínění pro střešní okno orientované na jih, zastíněné dvěma venkovními překážkami s převýšením 5 a 10 m.

Obr. 3 Ukázka diagramu zastínění pro střešní okno orientované na jižní stranu zastíněné venkovními stínicími překážkami, DP...možná doba proslunění, so...střešní okno

Ochrana podstřešních prostor proti přehřívání a oslňování
Proslunění je nezbytné pro zdravé vnitřní klima v obytné místnosti. Na druhé straně je ale nutné navrhovat stínění střešních oken pro ochranu interiéru proti nadměrnému přehřívání, hlavně v letním období, a v případech, kdy by mohlo dojít ke zhoršení zrakové pohody vlivem oslňování. Omezení solárních zisků je možné vyřešit již při návrhu vlastní stavby, a to především vhodnou orientací vnitřních prostor vůči světovým stranám a celkovým dispozičním i stavebním řešením. Tam, kde není požadováno proslunění, mohou se střešní okna orientovat na severní stranu, v ostatních případech se může užít pevných nebo pohyblivých zařízení pro regulaci přímého slunečního záření [1].
Mohou být použity markýzy, rolety nebo žaluzie. Stínění se umísťuje v  prostoru mezi skly u některých typů na vnější, popř. vnitřní straně zasklení. U oken se obecně za nejúčinnější považují vnější stínicí prostředky. Doporučují se ve světlých barvách, aby odrážely sluneční záření. U střešních oken se také používají vnější stínicí markýzy. Ty jsou naopak navrženy v tmavých barvách (pohlcují sluneční záření) a jsou oddělené od vnějšího povrchu zasklení vzduchovou mezerou.
Teoreticky možné množství energie slunečního záření v kWh, které může dopadat na plochu 1 m2 zasklení střešního okna o zadaném sklonu (15, 30, 45, 60, 75 a 90°) za den v jednotlivých měsících v roce je uvedeno na obrázku 4 (zpracováno pro jižní orientaci podle [4]).

Obr. 4 Teoreticky možné množství sluneční energie dopadající na plochu střešního okna [2]

Množství sluneční energie, která prochází zasklením do místnosti, je snižováno vlivem odrazu a pohlcením slunečního záření na skle i stínicích prostředcích. Pro stanovení solárních zisků se energie slunečního záření dopadajícího na okenní zasklení redukuje pomocí celkové propustnosti slunečního záření, tzv. hodnoty g [-], také nazývané jako solární faktor. Tato hodnota představuje poměr celkového slunečního zářivého toku propuštěného zasklením a dopadajícího slunečního zářivého toku, vyjádřený pro poměrné spektrální složení slunečního záření podle směrnice CIE č. 85 [4]. Solární faktor je součtem činitele prostupu přímého slunečního záření a činitele sekundárního přestupu tepla na vnitřní straně (poměrná část pohlcené části zářivého toku vyzářená směrem dovnitř místnosti).
Na obrázku 5 je uvedeno porovnání celkové propustnosti slunečního záření (solárního faktoru) čirého dvojskla (g1=0,79) a tepelně izolačního dvojskla (g2=0,60) a zohlednění vlivu stínicích rolet na snížení celkové propustnosti [5].
Obr. 5 Vliv stínicího prostředku na výslednou hodnotu solární faktoru izolačních dvojskel [5]
g1 ... solární faktor čirého dvojskla (hodnota bez stínění g1=0,79),
g2 ... solární faktor tepelně izolačního dvojskla (hodnota bez stínění g2=0,60)

Závěr
Návrh střešního okna z pohledu požadavků na proslunění podkrovních místností předpokládá zohlednění:
  • orientace okna vůči světovým stranám,
  • velikosti okna vzhledem a k půdorysné ploše místnosti a požadavkům na zrakovou činnost,
  • výběr vhodného typu okenního zasklení a druhu stínicího prostředku.
Proslunění střešními okny je ale také nutné posuzovat komplexně s ohledem na možnosti denního, sdruženého a umělého osvětlení, způsob vytápění, větrání a popř. chlazení místnosti a ve vztahu k omezování spotřeby energie v budovách [3].

Použitá literatura
[1] ČSN 73 4301 Obytné budovy (2004)
[2] Cihelka, J:. Solární tepelná technika. T. Malina, Praha, 1994
[3] Vyhláška č. 137/1998 Sb. O obecných technických požadavcích na výstavbu
[4] CIE 85 Solar spectral irradiance (1989)
[5] Enclosure for Velux Information No. 3.1-113 (g-value)
Zdroj: Ing. Jitka Mohelníková, Ph.D.
Vložil: Tisková zpráva, 20.11.06 00:05
Návštěvnost: 20505 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Srpen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.