Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Hliněné omítky pro obnovu památek i zdravou novostavbu
Hliněné omítky pro obnovu památek i zdravou novostavbu

Ve dnech 5.-8. října se uskutečnil workshop na téma hliněné omítky a další technologie související s hliněnými stavbami. Akci uspořádaly Sdružení hliněného stavitelství, firma HLINĚNÝ DŮM Marka Vlčka a firma RIGI.

Cílem akce bylo zpopularizovat využití hliněných materiálů ve stavebnictví a informovat účastníky o možnostech aplikace hlíny ve stavebních konstrukcích.
Teoretické přednášky byly zaměřeny na vývoj hliněného stavitelství v Evropě i u nás, začlenění hliněných materiálů do nízkoenergetických staveb a využití hlíny při rekonstrukci památkových objektů. Většina účastníků se aktivně účastnila praktických ukázek práce s hlínou a pro mnohé z nich byla příležitost si tento materiál "osahat" motivaci k účasti na tomto setkání.

Tento kurz byl organizován a veden lektory a spolupracovníky HLINĚNÉHO DOMU a probíhal v objektu žudrového domu č.p. 33 v Lysovicích.

Příprava při obnově původních těrkovaných hliněných omítek probíhala již několik dní před samotným workshopem. Z důvodu problematického stavu zdiva pod nepůvodní vápennou omítkou se tato vrstva neodstraňovala, ale na omítku realizační firma připevnila rákosové rohože tl. 2,5 cm s řídkým rákosovým pletivem přichyceným ke zdi velkoplošnými terči. Na takto připravený podklad byla nanesena vrstva přilnavého hliněného podhozu ("špric") a po zaschnutí pak bude nahozena vrstva hrubé hliněné omítky se slaměnou řezankou. Finální vrstva jemné hliněné malty s ječmennými osinami bude vtlačována prsty do zavadlého materiálu (tzv. těrkování). Vznikne plastická fasáda s obloučkovými motivy, která je tradičním prvkem lidové architektury zdejšího regionu.
Návrh a projekt byl zpracován Ing. arch. Editou Vlčkovou po konzultacích a schvalovacích řízeních s pracovníky SPÚ v Brně, Phdr. Věrou Kovářů a Mgr. Alenou Dunajovou.
Dům č.p. 33 v Lysovicích je významnou kulturní památkou lidové architektury se zachovaným původním dispozičním řešením této střední zemědělské usedlosti.

Během čtvrtečního odpoledne se postupně přijíždějící účastníci zapojovali do přípravných prací, ubytovávali se a večer si při posezení řekli, co je vedlo k návštěvě této akce.
V pátek odpoledne byly upřesněny a zveřejněny okruhy a témata praktických ukázek a realizací hliněných technologií.

Dopoledne současně proběhla série přednášek a tématických příspěvků k přírodním stavbám a dalším přírodním materiálům.
Doc. Ing. Ivana Žabičková, předsedkyně Sdružení hliněného stavitelství, zmínila především směřování a vývoj hliněných staveb u nás i v ostatních evropských zemích, možnosti spolupráce a nezbytnost dostat tuto alternativu do výukových programů, zkušebních laboratoří a norem.
Dlouholetá pracovnice SPÚ v Brně a neúnavná propagátorka hliněných technologií v lidových stavbách, paní PhDr. Věra Kovářů, uvedla přítomné do problematiky údržby a obnovy hliněných staveb z hlediska památkové péče. Byly zmíněny různé tradiční postupy, které byly v návaznosti na tuto přednášku prezentovány při večerním promítání filmu HLINĚNÝ DŮM. Obsahem filmu natočeného Ústavem lidové kultury ve Strážnici jsou ukázky ruční výroby cihel, dusané zdi, válkové zdi, různé typy hliněných omítek, spárování srubových staveb a pokládání dlažby do lože z hliněné malty.
Dalším příspěvkem bylo představení pana Michala Navrátila z firmy RIGI a jeho projektu Sluneční ulice u Tišnova. Tento vyjímečný záměr zahrnuje studie, prováděcí projekt a realizaci komplexu nízko- energetických domů zasazených do pěkného přírodního prostředí s maximálním využitím přírodních materiálů.
Přítomné účastníky zaujala struktura a vzhled používaných rákosových materiálů a pan Pavel Otáhal, zastupující prodej a realizace z tohoto materiálů v ČR, uvedl jeho další možné způsoby využití např. k izolacím, do fasádních systému, k dekoračním účelům a vytvoření esteticky hodnotné střešní krytiny s dlouhou trvanlivosti.
Mezi účastníky, kteří se zapojili do následných diskusí byli zastoupení také pracovníci PÚ a muzeí, kde má využití hlíny také své místo.
Je důvodem k zamýšlení, zda je z celostátního hlediska věnována tomuto tématu adekvátní pozornost. Pro údržbu a obnovu staveb lidové architektury, kde má hlína své nezastupitelné místo, by měla být zpracovaná metodika a technologická laboratoř SPÚ by se mohla věnovat hlíně stejnou měrou, jakou se věnuje výzkumu jiných stavebních materiálů a postupů.

Po rozdělení na jednotlivá pracoviště byly odpoledne zahájeny praktické ukázky práce s hlínou. Kromě již výše uvedené obnovy fasády byly v prostoru náspi opraveny hliněnou maltou a následně olíčeny vápenným mlékem těrkované hliněné omítky s obloučkovým reliéfem.
Vápenné nátěry jsou vhodné jako povrchová úprava hliněných omítek, obzvlášť pro památkové objekty.
Hrubé hliněné omítky se slaměnou řezankou byly aplikovány na dalším pracovišti na nepálenou cihlu pomocí rukou a dřevěných hladítek, a to pouze v místech, kde došlo k destrukci starých omítek. Větší výpady ve zdivu byly doplněny plombami z nepálených cihel zděných na hliněnou maltu. Před nanesením omítek je důležité připravit zdivo tak, aby hrubá malta co nejlépe přilnula k podkladu. Příprava na staré zdi spočívá v odstranění zbytků původní nesoudružné omítky, prospárování zdiva a nanesení přilnavostního podhozu či postřiku. Po zaschnutí podhozu je možné začít s nanášením hrubých omítek.
Pro aplikaci hliněných omítek zednickým způsobem, nahození lžící do omítníků a stáhnutí povrchu latí, bylo použito hliněných omítek bez přidání organického plniva. Podkladem byla zeď z pálených cihel upravená prospárováním a přilnavostním postřikem.
V prostoru stáje byly nanášené jemné omítky na již proschle hrubé omítky. K natahování byly použity umělohmotná hladítka a po zavadnutí byl povrch upraven hladítky molitanovými. Finální strukturu povrchu je možné ovlivnit technikou utažení.

Práce na zmíněných pracovištích pokračovaly i následující den. V sobotu kurz navštívili také studenti FA VUT v Brně, kteří zde pod vedením Doc. Hany Urbáškové a Ing. Lukáše Sochora prováděli stavebně architektonický průzkum v mikroregionu Větrník.
Další praktickou ukázkou byla ruční výroba nepálených cihel. Výchozím materiálem v tomto případě byla recyklovaná hmota válkové zdi, postavené před třemi léty v zahradě.
Tento materiál byl rozdrcen a po přidání vody namíchán v hnětacím stroji na požadovanou hustotu. Vzniklé hliněné těsto bylo vtlačováno do dřevěné formy. Po jejím odstranění byla vytlačená cihla uložena ke schnutí. Možnost jednoduše recyklovat použité materiály je další důležitou vlastnosti, v tomto případě ve vztahu stavby k životnímu prostředí. Účastníci pak měli možnost porovnat výsledky své práce s již hotovými cihlami, průmyslově i ručně zhotovenými.
Po ukončení prací na stanovištích si mohli zájemci prohlédnout interiér domu a ti, co zůstali, se po lehké večeři dále podělili o své názory a zkušenosti.

Záměrem organizátorů bylo především poukázat na různé možnosti zpracování hliněných směsí.
Tradiční směsi z jílu, písku a řezanky byly míseny v hnětacím stroji anebo obouručním míchadlem. Směsi určené k zednickému zpracování a jemné omítky lze míchat v bubnové míchačce.
Také bylo zdůrazněno, že ke kvalitnímu stavebnímu materiálu lze dospět různými způsoby. Buď cestou využití dostupné místní suroviny, praktickému laborování s tímto materiálem, zkouškami a následnou realizaci, anebo využitím již namíchaných směsi s jasně definovanými vlastnostmi, doporučeným technologickým postupem, a tak dopředu představitelným výsledkem.
Opět je na zvážení stavebníka, rozhodne-li se vytvořit si omítky nebo celé hliněné konstrukce svépomoci, nebo tyto práce zadat specializované firmě. Další variantou je zaškolení zedníků nebo omítkářů pracujících s konvečními materiály .
V průběhu celého kurzu byly použity české průmyslově vyráběné pytlované hliněné omítky vyvinuté ve spolupráci firem Hliněný dům a RIGI.

V neděli dopoledne byly ještě zmíněny různé druhy nátěrů hliněných omítek, především byl kladen důraz na kaseinové barvy, vápenné nátěry a přírodní oleje.
Také se poukázalo na možnost využití jutové tkaniny do hliněné stěrky jako armovacího prvku v exponovaných místech (špalety, rohy, stěnové topení), které zlepší výsledné vlastnosti konstrukce při dodržení principu plného využití přírodních materiálů. Praktické ukázky těchto postupů však již nebylo možné realizovat v rámci kurzu, ale byly provedeny následně. Dalším rozdílem při použití hliněných směsí oproti konvenčním materiálům jsou výrazně delší technologické přestávky mezi jednotlivými vrstvami omítek

Za pořadatele děkujeme všem zúčastněným a to nejen za odvedenou práci, ale i za vytvořenou atmosféru. Také budeme vděčni za vaše postřehy či připomínky. Doufáme, že toto setkání bylo pro jeho účastníky prospěšné a inspirující a že na něj bude možné navázat v dalších kurzech souvisejících s hliněným stavitelstvím a širším využitím přírodních materiálů ve stavbách.


> další informace na www.hlinenydum.cz
> fotografie Aleš Dorazil
Zdroj: Hliněný dům - Marek Vlček
Vložil: Tisková zpráva, 08.11.06 21:30
Návštěvnost: 13168 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Červenec 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.