Zaha Hadid má ráda moderní stavby i v historickém městě

Zdroj
Markéta Horešovská
Vložil
ČTK
26.10.2006 15:20
Praha

Praha - Ani historická města by neměla ve svém architektonickém vývoji stagnovat a vyhýbat se nejmodernějším trendům. Je o tom přesvědčena Zaha Hadidová, jedna z nejvýznamnějších představitelek současné architektury, Angličanka iráckého původu a první žena - nositelka prestižní Pritzkerovy ceny, která má význam srovnatelný s Nobelovou cenou v jiných oborech. V minulých dvou dnech byla v Praze členkou poroty, která posuzovala návrhy na stavbu nové budovy Národní knihovny.

Do Prahy se autorka, která 31. října oslaví 56. narozeniny, vrátila po dlouhé době. Město navštívila již jako dítě, a přestože nyní neměla kvůli časově náročné práci v porotě možnost jej poznat lépe, říká o něm, že je velmi krásné. "Praha je nádherné město, navštívila jsem i Budapešť a nyní vyučuji ve Vídni, což jsou města velmi podobná, ale zejména Praha je opravdu velmi krásná," řekla architektka ČTK. Jedním dechem však dodává, že ani město s tak výraznou historickou architektonickou tváří by se nemělo bát rozvoje. "Myslím, že kontrast nových moderních staveb v historickém prostředí je velmi krásný," uvedla.
Pokud mluví o moderních stavbách, je člověkem na svém místě, neboť její návrhy patří k těm, které přicházejí s novými nápady, otázkami a názory.
Po skončení studií v roce 1977 si Hadidová brzy zřídila vlastní ateliér, od roku 1987 přednášela na katedrách architektury nebo designu v USA i v Evropě, dnes je profesorkou na Vysoké škole uměleckoprůmyslové ve Vídni. Zabývá se všemi obory designu, od urbanismu, komplexů budov, po návrhy interiérů a nábytku, projekty výstav světových muzeí i scénické návrhy.
Je známá hlavně svým dekonstruvistickým pojímáním stavební formy, mnohé její stavby jsou jako expresivní skulptury. Další díla především z pozdější doby jsou zase příkladem vytváření nových forem, jemné protáhlé linie rozdělují prostor a jako by vytvářely zcela novou krajinu. Hadidová navrhla mnoho veřejných objektů, pravděpodobně i proto ji Národní knihovna pozvala do týmu, který posuzoval stovky návrhů na její novou budovu.
Místo zvolené pro stavbu na konci Letenské pláně někteří tuzemští odborníci kritizují; prý by se mohlo rozhodnutí úsek zastavět stát precedentem a jednu z mála dosud volných ploch ve městě bude jednodušší rozparcelovat a zastavět. Místo ale je v územním plánu dlouhodobě určeno pro stavbu kulturního rázu. Hadidová, která je také autorkou rozsáhlých urbanistických řešení, zvolení místa chválí. Pro knihovnu a moderní stavbu se podle ní hodí, i proto, že je v parku.
Porota nemůže podle regulí soutěže o posuzovaných návrzích nic prozradit. "Mnoho z nich bylo naprosto neuvěřitelných, ale myslím, že máme velmi dobrý užší seznam. Během prvního dne se výběr zúžil ze stovek na přibližně 30 návrhů, nakonec jsme vybrali osm," uvedla. Sama nemá jediného favorita. "Je těžké vybrat jen jednoho, nelze předpokládat, co se s podobou návrhu stane ve druhém kole. Někteří jej vylepší a odvedou daleko lepší práci, jiní ne. Bude vzrušující očekávat, co se stane ve druhém kole," uzavřela.
Osmi vybraným autorům porota doporučí návrhy upravit. Podle pravidel soutěže se ale veřejnost s těmito "finalisty" zatím neseznámí. Dozví se až vítěze, kterého pořadatel oznámí 3. března; během března také uspořádá výstavu všech soutěžních návrhů.
0 komentářů
přidat komentář