Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Nechtěné dědictví. Architekt Jan Dvořák (1925–1998)
20.4.2017 - 2.7.2017, Muzeum města Brna - Špilberk
Monografická výstava o tvorbě brněnského architekta Jana Dvořáka není pouze představením tvorby jednoho autora, ale snaží se tematizovat šířeji kontext, ve kterém se poválečné realizace v současné době nacházejí a jaký vztah k nim zaujímá laická i odborná veřejnost. Výstavní projekt si klade za cíl přispět i k vysoce aktuální debatě o památkové ochraně staveb druhé poloviny dvacátého století.

Stavby vzniklé v době minulého režimu se nám často silně vrývají do paměti. Vyvolávají v nás různé vzpomínky, dráždí i přitahují. Stejně jako mnohá umělecká díla ve veřejném prostoru si nezřídka vysloužily lidové přezdívky, které přežívají dodnes. Vždy se jedná o budovy výrazné svým objemem, investovanými prostředky, použitým materiálem i stylem, v dobrém slova smyslu "pěsti na oko". Pro některé jsou symbolem nenáviděného režimu, pro jiné příkladem kvalitních architektonických gest srovnatelných s dobovou světovou produkcí.

Dílo Jana Dvořáka v porevolučních společensko-politických podmínkách zhodnoceno nebylo, přestože je autorem desítek realizací v Brně i mimo něj, architektem často publikujícím a angažovaným v řadě dobových kauz souvisejících se záchranou meziválečné architektury nebo spojených s urbanistickým rozvojem města. Stavby, které on a jeho spolupracovníci realizovali, jsou mnohdy zcela poměněny novodobými zásahy a přestavbami, popřípadě zcela demolovány. Doba vzniku, tedy období jiného politického režimu, je pro majitele objektů dostatečným argumentem ke změnám až destrukcím, aniž by byla zkoumána jejich umělecko-historická hodnota.

První rozsáhlejší realizací Jana Dvořáka byl Internát India v Brně-Komárově (1960-1962). Za jeho nejsignifikantnější práce lze ovšem označit projekty rozsáhlých areálů výzkumných ústavů v Brně-Komárově (1969-1982) a na ulici Botanická (1975-1988). Vznikaly paralelně a u obou pracoval Dvořák s výraznými, až skulpturalistickými hmotovými akcenty. V průběhu šedesátých let minulého století Dvořák aktivně vystupoval proti neadekvátním zásahům do realizací brněnské meziválečné architektury. O respektu a nepochybně i obdivu Jana Dvořáka k meziválečným realizacím vypovídá jeho osobní nasazení při pátrání po původním nábytku z vily Tugendhat. Do přímého dialogu s meziválečnou architekturou se dostal při projektování hotelu Myslivna (1969, realizace 1975-1987) ve svahu nad Pisárkami.
 
V Brně se Janu Dvořákovi dostává nepochybně svébytné pozice, za ústřední téma jeho tvorby i teoretické činnosti lze považovat provázanost architektury s výtvarným uměním. Byl autorem několika památníků i fontán a spoluautorem některých uměleckých děl, které jsou součástí jeho staveb. Úzká spolupráce s řadou umělců se neomezovala pouze na jeho vlastní architektonické realizace. Zpracoval také generel monumentální sochařské výzdoby v Brně či výtvarné řešení Jaderné elektrárny v Dukovanech (1986).

Díky Oddělení dějin architektury získalo Muzeum města Brna do svých sbírek rozsáhlou pozůstalost Jana Dvořáka. Archivní materiál s dobovými fotografiemi, plány a skicami bude tvořit ústřední část výstavy, stejně tak bude ovšem dán prostor dokumentaci současného stavu jeho staveb a rozhovorům s jeho bývalými spolupracovníky a kolegy.

Záměrem výstavního projektu není pouze představení architektonické činnosti Jana Dvořáka, neméně důležitý prostor výstava poskytuje i reflexi vztahu naší společnosti k architektuře vzniklé v době minulého režimu. "Nechtěné dědictví" tedy neodkazuje výhradně k jeho tvorbě, ale poukazuje na vysoce aktuální téma postupného mizení kvalitních architektonických i uměleckých realizací řady autorů a autorek stejné generace. Současný osud staveb architekta Dvořák, který tvořil zejména v 60. až 80. letech minulého století nejen v Brně, ale v mnoha dalších městech tehdejšího Československa, se tak stal určitým "exemplárním případem" a tvoří ústřední linku celé výstavy.
 
Autorkou výstavy je historička architektury z brněnského kolektivu 4AM/Fórum pro architekturu a média Šárka Svobodová, která se poválečné architektuře dlouhodobě věnuje. Výstavu připravuje ve spolupráci s kurátorem Muzea města Brna Jindřichem Chatrným, architektem Jaroslavem Sedlákem, výtvarnými umělci Marií Lukáčovou a Jakubem Ročkem, fotografem Zdeňkem Porcalem a grafickým designerem Jozefem Ondríkem.

Osobnost Jana Dvořáka představí výstava od 20. dubna do 2. července postupně ve třech částech: největší bude na hradě Špilberku, další pak ve vile Tugendhat a v kulturním prostoru Praha, kde se bude odehrávat i odborný doprovodný program. Výstavu připravuje Muzeum města Brna ve spolupráci s 4AM/Fórem pro architekturu a média. Ve druhé polovině roku na výstavní projekt naváže také stejnojmenná publikace.

> www.spilberk.cz/vystava/nechtene-dedictvi-jan-dvorak/
Zdroj: Muzeum města Brna
Vložil: Tisková zpráva, 15.04.17 07:05
Návštěvnost: 2155 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Související články
Související architekti
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Prosinec 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.