Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Expresionistický kostel v Semilech se stal kulturní památkou

Semily - Sbor Dr. Karla Farského v Semilech prohlásilo v závěru minulého roku ministerstvo kultury za kulturní památku. Kostel představuje nejhodnotnější novostavbu tehdejší Církve československé ze sedmi realizací v Libereckém kraji a jednu z nejoriginálnějších v rámci prvorepublikového Československa. ČTK to řekla památkářka Petra Šternová.

"Odráží v sobě expresionistické tendence s organickým tvarováním, které se projevilo především v čelním průčelí," uvedla. Kostel se stavěl z cihel v roce 1938 na návrh turnovského architekta Vladimíra Krýše. "Ústředním motivem stavby je lomený oblouk, který se promítl i do tvaru střechy - lamelové konstrukce s kosočtverečným rastrem, jež je zároveň stropem," uvedla Šternová. Sbor stojí v Podmoklicích, části Semil, v blízkosti železniční trati u autobusového nádraží. Původně se měl stát dominantou nově navrženého podmoklického náměstí, ale proti byla část místních obyvatel. Výstavba kostela trvala čtyři a půl měsíce. Ve vypjaté válečné době vzbudila ohlas v celostátním tisku a už v té době bylo oceňováno zvolené architektonické řešení. Slavnostní otevření sboru necelé dva týdny před podepsáním mnichovské dohody bylo zároveň tichou manifestací za svobodnou republiku. Výstavba sboru s 24 metrů vysokou věží stála tehdy skoro 300.000 korun.

Kostel nese jméno zakladatele Církve československé (dnes Církev československá husitská) a jejího prvního patriarchy Dr. Karla Farského. Veřejnosti je sbor přístupný za Noci kostelů a konají se v něm i různé kulturní akce, výstavy, koncerty. Šternová bude o památce přednášet v semilské knihovně na konci února. Stavba je ve velmi dobrém stavu, generální oprava se uskutečnila v letech 2002 až 2003. "Sbor si i po generální opravě zachoval z velké části své původní architektonické řešení a celou řadu původních konstrukcí a prvků, včetně postupně doplňovaného vybavení interiéru," řekla Šternová.

Ozdobou prostého interiéru prosvětleného vysokými bočními okny jsou reliéfní figury od Vladimíra Komárka nazvané Mistr Jan Hus na kazatelně a Karel Farský v zamyšlení nad písmem svatým z roku 1958. "Od stejného autora pochází i grafické listy křížové cesty," řekla památkářka. Střed zdi nad kněžištěm zdobí plastika žehnajícího Krista od Jana Mastníka z 80. let, která nahradila původní leptaný obraz Kristovy hlavy na černém skle. Na stranách kněžiště jsou měděné prosklené schránky. Na jedné straně je uložena prsť z rodného domu Jana Husa z Husince s kouskem kamene z černé kuchyně a třísky z podlahy světnice a na druhé straně je prsť z rodného domu Dr. Karla Farského z nedalekého Škodějova.
Autor: ČTK, 14.01.17 14:00
Návštěvnost: 732 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Květen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.