Hejtmanství nabídlo k prodeji dům ošetřovatelek v Prostějově

Olomouc - Olomoucký kraj nabídl k prodeji už delší dobu nevyužívaný obytný dům řádových ošetřovatelek a ženského personálu v areálu prostějovské nemocnice, který ministerstvo kultury nedávno zapsalo na seznam kulturním památek. Minimální kupní cena funkcionalistického domu byla stanovena na šest milionů korun, vyplývá ze zveřejněného záměru na prodej domu, který schválila krajská rada. Pokud se najde zájemce o tuto nemovitost, tak realitní transakci bude muset ještě posvětit krajské zastupitelstvo.

Investoři mohou cenové nabídky posílat hejtmanství do 29. srpna, přičemž se musí zavázat k tomu, že nemovitost opraví a budou v ní poskytovat sociální nebo zdravotnické služby. Rekonstrukce domu má začít nejpozději do tří let od okamžiku, kdy nemovitost bude převedena na nového vlastníka. Pokud podmínky prodeje nebudou dodrženy, může Olomoucký kraj od smlouvy odstoupit.

Funkcionalistická budova, kterou navrhl architekt Eduard Žáček, byla v Prostějově postavena v roce 1933. Bývalý domov ošetřovatelek fungoval do roku 2005 jako biomedicínské laboratoře v tehdejším nemocničním areálu. V následujících letech budova zela prázdnotou, protože krajský úřad pro ni nenašel využití. "Přestože se v minulosti uvažovalo, že by mohl být objekt po opravě využíván pro sociální služby, Olomoucký kraj se nakonec rozhodl investovat finanční prostředky do již stávajících sociálních zařízení v Prostějově," řekla ČTK mluvčí hejtmanství Kamila Navrátilová.

Podnět k prohlášení domu za kulturní památku podala soukromá osoba, památkáři tento návrh kvůli nesporným památkovým hodnotám podpořili. Kromě samotného objektu byla do památkové ochrany zahrnuta také sjezdová rampa a hlavní i vedlejší schodiště. Díky zapsání na seznam kulturních památek bude případný nový vlastník moci požádat o dotace stát i kraj, který každoročně obnovu kulturních památek finančně podporuje.

Soukromá část stavby původně sloužila ve všech třech patrech jako ubytování sester v pětilůžkových pokojích se společným sociálním zařízením na podlaží, sestávajícím z šaten a koupelen. "Druhé křídlo s výrazným vstupem i velkými okny zahrnovalo kuchyni, jídelnu i dvoupodlažní kapli, zřetelně rozpoznatelnou díky arkýři s dekorem kříže, který poukazuje na náboženský ráz stavby již z externího pohledu. V interiéru se i po pozdějších úpravách zachovala řada umělecko-řemeslných prvků," řekl mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Vlastimil Staněk. Staněk.