Středy na AVU - program jarního cyklu
VVP AVU a Katedra teorie a dějin umění AVU Vás srdečně zvou na jarní cyklus přednášek Středy na AVU
23-3-2016, 18:00
„[Slováci] sú ľud zdravý, usilovný, vytrvalý a skromný, ale tiež vzdorovitý, tvrdohlavý, konzervatívny, k inteligentom nedôverčivý; postavy priemerne strednej. Húževnato visia na materčine. (...) Slováci majú svojrázne zvyky a obyčaje. Pri všetkých významných okolnostiach životných (krst, svadba a iné) radi spievajú."
Filozof Fedor Blaščák připomene několik slovenských postav z dějin československé architektury a umění 2. pol. 20. století a na příkladech jejich ikonických děl předestře, jaké zjevné i netušené důsledky může mít vzdorovitost, když se znenadání ocitne jako hybná síla uprostřed kulturního zápasu o politickou emancipaci v 60. letech. Samozřejmě, že to bude o politice. Problém deficitu kulturních tradic se začne jevit hned jinak, když se jejich východiskem stane jazyk a ambice moderny i (neo)avantgardy. Jinými slovy, na co by nám byla „malířská tradice“, když máme silný konceptualismus?
# Husák, Filko, Dedeček, Kuzma, Jankovič a další.
Fedor Blaščák (*1975) je vzděláním filozof, profesí nezávislý konzultant a aktivista. Na Slovensku se pohybuje mezi různými občanskými iniciativami, platformami a kampaněmi, v Čechách se podílí na utužování kontaktů s pražským prostředím. V letech 2006–2008 filozoficky stážoval v pražském Centru teoretických studií a na FHS UK. Je také například členem různých komisí. Ve slovenském státním rozhlase vede autorskou diskuzní relaci Chrobák v hlave_FM.
6-4-2016, 18:00
Studená válka rozdělila svět na dva znepřátelené tábory. Jejich vzájemný antagonismus mohutně přiživovala propaganda obou politických bloků, ale odlišný projev byl požadován i po uměleckých koncepcích a jejích tvůrcích. V architektuře a jejích dějinách se tak často ocitá v přímé opozici transparentnost pozdního modernismu a těžkopádnost socialistického realismu. Přesto se za touto černobílou teorií odehrávala méně dogmatická realita.
Vendula Hnídková (*1978) absolvovala dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a teorii designu na UMPRUM v Praze (Ph. D.), průběžně studovala na univerzitách ve Vídni a v Helsinkách. V roce 2013 obdržela Prémii Otto Wichterleho. Od roku 2004 působí v Ústavu dějin umění Akademie věd v Praze. Zaměřuje se na architekturu a design 19.–21. století s důrazem na roli tvůrců na pozadí politických dějin, vlivu ideologií na uměleckou tvorbu a problematizování konvenčních narativů dějin umění. Je autorkou výstavy Národní styl. Kultura a politika (2013, NG v Praze) a spoluautorkou stálé expozice Svět mezi Löw-Beer a Tugendhat (2016, Vila Löw-Beer, Brno). Vydala publikace Pavel Janák. Obrys doby (2009) a Národní styl. Kultura a politika (2013). V současné době připravuje monografii Moskva 1937. Architektura a propaganda v západní perspektivě, ve které zkoumá nástup socialistického realismu v SSSR.
20-4-2016, 18:00
Výstavou Urbanita 86 (1986) vrcholila kritika sídlišť, kterou se architekti v Československu zabývali nejpozději od 70. let. Varianty této kritiky (reformní, ironickou a cynickou) představí Maroš Krivý ve společensko-institucionálním rámci pozdního socialismu. Zdůrazní přitom paralely mezi recepcí postmodernismu a znovuobnovením zájmu o socialistický realismus, jako je například tematizace architektury jako životního prostředí, které ovlivňuje psychiku jednotlivců. Na závěr uvede hypotézu o kontinuitě mezi kritikou sídlišť a post-socialistickou neoliberální urbanizací.
Maroš Krivý (*1981) je vedoucí katedry Urban studies na Fakultě architektury Estonské akademie umění v Tallinnu. Titul Ph. D. obhájil na Helsinské univerzitě ve Finsku (2012). Zabývá se historií kritiky sídlišť a pozdně-socialistickou recepcí postmodernismu v česko-slovenské architektuře. Mezi jeho publikace patří Greyness and Colour Desires: The Chromatic Politics of the Panelák In Late-Socialist and Post-Socialist Czechoslovakia (Journal of Architecture, 2015) a Postmodernism or Socialist Realism? The Architecture of Housing Estates in Late Socialist Czechoslovakia (Journal of the Society of Architectural Historians, 2016). Jeho články byly publikované též v časopisech Footprint, City a International Journal of Urban and Regional Research. V roce 2014 organizoval konferenci Socialist and Post-Socialist Urbanizations: Architecture, Land and Property Rights (Tallinn). Podobnými tématy se zabývá ve své vizuální práci (New Coat of Paint, Political Economy of Landscape). Je vítězem sittcomm.award (2011).
4-5-2016, 18:00
Neologická synagoga v Žilině je jakousi slovenskou Vilou Tugendhat a to nejen proto, že obě díla projektovali „otcové“ světové moderní architektury. Jejich široce medializovaný proces obnovy ukázal naší společnosti, že je potřeba restaurovat i moderní architekturu. Paralely obou děl se však v samotné praxi jejich obnovy široce rozcházejí. Přednáška tak bude zamyšlením nad polohami praxe konzervování a transformování paměti a architektury, které stejně jako „volná“ tvorba otvírají diskuzi o poznávání architektury, umění a současné společnosti.
Peter Szalay (*1982), teoretik a historik architektury, absolvoval katedru Védy o výtvarném umění na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, a doktorské studium na Fakultě architektury Slovenské technické univerzity. Pracuje na Oddělení architektury, Ústavu stavebnictví a architektury SAV v Bratislavě. Ve svém výzkumu se věnuje především teorii a historii moderní architektury ve středoevropském regionu z památkového i sociálního a společenského hlediska. Je spoluautorem několika vědeckých publikací jako Moderná Bratislava (2014), Moderné a/alebo totalitné v architektúre Slovenska (2013), nebo Atlas sídlisk Bratislavy (2012). Je korespondentem časopisu A10 a členem redakční rady časopisu ERA 21. Je členem mezinárodní organizace na výzkum a ochranu moderní architektury DOCOMOMO International.
AKADEMIE VÝTVARNÝCH UMĚNÍ V PRAZE
U AKADEMIE 4, AULA – 3. PATRO
POŘÁDÁ VĚDECKO-VÝZKUMNÉ PRACOVIŠTĚ AVU VE SPOLUPRÁCI S KATEDROU TEORIE A DĚJIN UMĚNÍ AVU
TECHNICKÁ PODPORA DIGILAB AVU
ON-LINE STREAM ČESKÁ TELEVIZE
více ZDE »
Těšíme se na Vás!
23-3-2016, 18:00
FEDOR BLAŠČÁK /Bratislava/
SLOVÁCI
„[Slováci] sú ľud zdravý, usilovný, vytrvalý a skromný, ale tiež vzdorovitý, tvrdohlavý, konzervatívny, k inteligentom nedôverčivý; postavy priemerne strednej. Húževnato visia na materčine. (...) Slováci majú svojrázne zvyky a obyčaje. Pri všetkých významných okolnostiach životných (krst, svadba a iné) radi spievajú."
Malý Ottov slovník náučný, 1904, 2. diel, str. 727.
Filozof Fedor Blaščák připomene několik slovenských postav z dějin československé architektury a umění 2. pol. 20. století a na příkladech jejich ikonických děl předestře, jaké zjevné i netušené důsledky může mít vzdorovitost, když se znenadání ocitne jako hybná síla uprostřed kulturního zápasu o politickou emancipaci v 60. letech. Samozřejmě, že to bude o politice. Problém deficitu kulturních tradic se začne jevit hned jinak, když se jejich východiskem stane jazyk a ambice moderny i (neo)avantgardy. Jinými slovy, na co by nám byla „malířská tradice“, když máme silný konceptualismus?
# Husák, Filko, Dedeček, Kuzma, Jankovič a další.
Fedor Blaščák (*1975) je vzděláním filozof, profesí nezávislý konzultant a aktivista. Na Slovensku se pohybuje mezi různými občanskými iniciativami, platformami a kampaněmi, v Čechách se podílí na utužování kontaktů s pražským prostředím. V letech 2006–2008 filozoficky stážoval v pražském Centru teoretických studií a na FHS UK. Je také například členem různých komisí. Ve slovenském státním rozhlase vede autorskou diskuzní relaci Chrobák v hlave_FM.
6-4-2016, 18:00
VENDULA HNÍDKOVÁ /Ústav dějin umění AV ČR, Praha/
SOUBOJ FOREM VE VÁLCE IDEOLOGIÍ. AVANTGARDY A SOCIALISTICKÝ REALISMUS
Studená válka rozdělila svět na dva znepřátelené tábory. Jejich vzájemný antagonismus mohutně přiživovala propaganda obou politických bloků, ale odlišný projev byl požadován i po uměleckých koncepcích a jejích tvůrcích. V architektuře a jejích dějinách se tak často ocitá v přímé opozici transparentnost pozdního modernismu a těžkopádnost socialistického realismu. Přesto se za touto černobílou teorií odehrávala méně dogmatická realita.
Vendula Hnídková (*1978) absolvovala dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a teorii designu na UMPRUM v Praze (Ph. D.), průběžně studovala na univerzitách ve Vídni a v Helsinkách. V roce 2013 obdržela Prémii Otto Wichterleho. Od roku 2004 působí v Ústavu dějin umění Akademie věd v Praze. Zaměřuje se na architekturu a design 19.–21. století s důrazem na roli tvůrců na pozadí politických dějin, vlivu ideologií na uměleckou tvorbu a problematizování konvenčních narativů dějin umění. Je autorkou výstavy Národní styl. Kultura a politika (2013, NG v Praze) a spoluautorkou stálé expozice Svět mezi Löw-Beer a Tugendhat (2016, Vila Löw-Beer, Brno). Vydala publikace Pavel Janák. Obrys doby (2009) a Národní styl. Kultura a politika (2013). V současné době připravuje monografii Moskva 1937. Architektura a propaganda v západní perspektivě, ve které zkoumá nástup socialistického realismu v SSSR.
20-4-2016, 18:00
MAROŠ KRIVÝ /Estonian Academy of Arts, Tallinn/
URBANITA 86 A KRITIKA SÍDLIŠŤ V DOBĚ POZDNÍHO SOCIALISMU
Výstavou Urbanita 86 (1986) vrcholila kritika sídlišť, kterou se architekti v Československu zabývali nejpozději od 70. let. Varianty této kritiky (reformní, ironickou a cynickou) představí Maroš Krivý ve společensko-institucionálním rámci pozdního socialismu. Zdůrazní přitom paralely mezi recepcí postmodernismu a znovuobnovením zájmu o socialistický realismus, jako je například tematizace architektury jako životního prostředí, které ovlivňuje psychiku jednotlivců. Na závěr uvede hypotézu o kontinuitě mezi kritikou sídlišť a post-socialistickou neoliberální urbanizací.
Maroš Krivý (*1981) je vedoucí katedry Urban studies na Fakultě architektury Estonské akademie umění v Tallinnu. Titul Ph. D. obhájil na Helsinské univerzitě ve Finsku (2012). Zabývá se historií kritiky sídlišť a pozdně-socialistickou recepcí postmodernismu v česko-slovenské architektuře. Mezi jeho publikace patří Greyness and Colour Desires: The Chromatic Politics of the Panelák In Late-Socialist and Post-Socialist Czechoslovakia (Journal of Architecture, 2015) a Postmodernism or Socialist Realism? The Architecture of Housing Estates in Late Socialist Czechoslovakia (Journal of the Society of Architectural Historians, 2016). Jeho články byly publikované též v časopisech Footprint, City a International Journal of Urban and Regional Research. V roce 2014 organizoval konferenci Socialist and Post-Socialist Urbanizations: Architecture, Land and Property Rights (Tallinn). Podobnými tématy se zabývá ve své vizuální práci (New Coat of Paint, Political Economy of Landscape). Je vítězem sittcomm.award (2011).
4-5-2016, 18:00
PETER SZALAY /Ústav stavebníctva a architektúry SAV, Bratislava/
RESTAUROVAT MODERNU. DVĚ POLOHY OBNOVY MODERNÍHO ARCHITEKTONICKÉHO DĚDICTVÍ
Neologická synagoga v Žilině je jakousi slovenskou Vilou Tugendhat a to nejen proto, že obě díla projektovali „otcové“ světové moderní architektury. Jejich široce medializovaný proces obnovy ukázal naší společnosti, že je potřeba restaurovat i moderní architekturu. Paralely obou děl se však v samotné praxi jejich obnovy široce rozcházejí. Přednáška tak bude zamyšlením nad polohami praxe konzervování a transformování paměti a architektury, které stejně jako „volná“ tvorba otvírají diskuzi o poznávání architektury, umění a současné společnosti.
Peter Szalay (*1982), teoretik a historik architektury, absolvoval katedru Védy o výtvarném umění na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, a doktorské studium na Fakultě architektury Slovenské technické univerzity. Pracuje na Oddělení architektury, Ústavu stavebnictví a architektury SAV v Bratislavě. Ve svém výzkumu se věnuje především teorii a historii moderní architektury ve středoevropském regionu z památkového i sociálního a společenského hlediska. Je spoluautorem několika vědeckých publikací jako Moderná Bratislava (2014), Moderné a/alebo totalitné v architektúre Slovenska (2013), nebo Atlas sídlisk Bratislavy (2012). Je korespondentem časopisu A10 a členem redakční rady časopisu ERA 21. Je členem mezinárodní organizace na výzkum a ochranu moderní architektury DOCOMOMO International.
AKADEMIE VÝTVARNÝCH UMĚNÍ V PRAZE
U AKADEMIE 4, AULA – 3. PATRO
POŘÁDÁ VĚDECKO-VÝZKUMNÉ PRACOVIŠTĚ AVU VE SPOLUPRÁCI S KATEDROU TEORIE A DĚJIN UMĚNÍ AVU
TECHNICKÁ PODPORA DIGILAB AVU
ON-LINE STREAM ČESKÁ TELEVIZE
více ZDE »
Těšíme se na Vás!
0 komentářů
přidat komentář
