Tulák krajinou Václav Cílek oslaví šedesátiny

Praha - Ve svých textech kombinuje geologii s historií, botaniku s estetikou či krajinnou ekologii s filozofií. Geolog a klimatolog Václav Cílek píše vědecké publikace, ale také knihy pro běžného čtenáře se zájmem o krajinu. Jeho znalosti fascinují a jemný humor baví. Cílek přednáší v ČR i ve světě, často vystupuje v médiích. Možná poslední polyhistor také v letech 2004 až 2012 řídil Geologický ústav Akademie věd ČR. Ve čtvrtek oslaví šedesátiny.

Cílek soustavně sleduje několik témat, jako jsou proměny české krajiny, klimatické změny nebo otázky životního prostředí. V jeho knihách lze najít přesahy směrem k literatuře, religionistice, filozofii, teologii, výtvarnému umění nebo hudbě všech žánrů. Celkem spolupracoval na víc jak třiceti knižních titulech a své práce publikuje také v řadě časopisů, například Vesmír či Respekt.

Jeho texty se přitom občas pohybují za hranicí běžné racionality: "Věřím tomu, že zvíře Země má srdce a nevím, co víc bych k tomu měl dodat," napsal například v knize Prohlédni si tu zemi z roku 2012.

Cílkův mysticismus, který mu svého času komplikoval i vědecké působení v Geologickém ústavu, se zrcadlí i v názvech některých knih: například Orfeus - kniha podzemních řek, Archeus, Fragment radostné vědy o trpaslících, Posvátná krajina: Eseje o místech, silách a dracích či Kameny a hvězdy.

"Metafyzika z Akademie věd" Cílka, narozeného 11. května 1955 v Brně - Židenicích, přivedl ke geologii tatínek. "Dělal geologa na šachtě v Ostravě a já za ním dojížděl do domu, který byl polorozpadlý, jak se Ostrava sesedala. Škvírami ve zdech bylo z chodby málem vidět do industriální krajiny," vzpomínal.

Střední školu - anglicko-svahilskou - studoval také v Tanzanii, kde jeho otec nějakou dobu pracoval. Poté maturoval na hornické průmyslovce v Příbrami a absolvoval geologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (1979).

Po škole nastoupil Cílek v roce 1980 do Hornického ústavu Československé akademie věd a od roku 1990 pracoval v Ústavu geologie a geotechniky ČSAV, dnes Geologickém ústavu AV ČR, kde ho zajímaly hlavně lunární horniny a krasové sedimenty a minerály.

Od poloviny 80. let se Václav Cílek zabývá různými aspekty environmentální geologie, často ve spolupráci s přírodovědci různých oborů a archeology. Od vědecké práce se postupně přesunul do oblasti popularizace vědy. Na přednášky ho zvou politici, byznysmeni i učenci, vyslovuje se k rozličným aktuálním otázkám doby.

Pravidelně se také objevuje v popularizačních i lehce filozofujících pořadech České televize o krajině. Byl průvodcem pořadů Putování starými cestami, Aleje jako součást naší krajiny, Kameny v české krajině a Řeka v proudu času nebo seriálů Podzemní Čechy a Podzemní Čechy II, na kterých se podílel i autorsky.

V Českém rozhlase bývá jedním z komentátorů pořadu Jak to vidí... a přednášky mívá také na stanici Český rozhlas Plus (dříve Leonardo). Rovněž napsal řadu učebnic a odborných publikací, přeložil několik čínských taoistických textů a spolupodílel se na mnoha vědeckých pracích.

Nejznámější "tulák krajinou" Cílek žije v Praze a má dvě dcery, mladší z nich Eliška je hudební skladatelka. Za své dvě knihy, Krajiny vnitřní a vnější a Makom: Kniha míst, získal v roce 2004 cenu Toma Stopparda, určenou autorům českého původu za esejistické dílo. Kromě toho mu udělili i Cenu ministra životního prostředí za výrazný přínos k popularizaci české vědy a Cenu Nadace VIZE.