Tiskárna na Výtoni je významnou památkou stavební i stavovskou

Zdroj
Markéta Horešovská
Vložil
ČTK
02.08.2006 18:55
Praha

Praha - Tiskárna v Praze na Výtoni, ve které v noci z pondělí na úterý hořelo, je významným dokladem průmyslové architektury počátku 20. století. Připomíná ale také kulturně-historickou roli České grafické unie, pro níž objekt vznikl a která hrála významnou roli v dějinách české polygrafie. "Ač není prohlášena za kulturní památku, každopádně by si tento statut zasloužila," řekl ČTK historik umění Lukáš Beran z Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT v Praze.
Stavba je však součástí Pražské památkové rezervace, přinejmenším její hmota a vnější povrchy tedy patří do části města, jež je zapsána na seznam UNESCO, a neměla by se proto výrazně měnit, řekl ČTK Václav Jandáček za Klub za starou Prahu.
V objektu ve Svobodově ulici v Praze 2 způsobil požár podle hasičů škodu přibližně za 50 milionů korun. Oheň poničil zejména zařízení, na stavbě je škoda jen řádově ve staticích korun. V žádném případě není objekt poškozen tak, že by mu hrozila demolice. Policie si vyžádala znalecké expertizy. Příčinu požáru ještě nezná, prověřuje tedy všechny možnosti - nedbalost, technickou závadu či úmysl.
Výstavba komplexu budov začala v roce 1898, kdy uvnitř staršího domovního bloku začala podle plánů stavitele Františka Schlaffera stavba budov pro grafický závod Unie. Tyto stavby doplnila v roce 1900 přístavba retušovacích ateliérů. V letech 1905 až 1906 přibyla zasklená dvorana.
"Hlavní budova tiskárny z let 1906 až 1907 je první stavbou, při níž bylo použito v takové míře nosných konstrukcí, pilířů a stropů výrobních prostor z vyztuženého betonu, a vznikl tak ojedinělý stavební organismus, vyjadřující dobové slohové tendence i dokonalou funkčnost budovy včetně promyšleného odvětrávacího systému," uvádí Petr Vorlík z VCPD. Budova byla ve své době považována za vrchol spojení dokonalosti architektonického řešení a účelnosti vnitřního uspořádání.
"Bylo stavovskou hrdostí grafiků, vydavatelů a nakladatelů působit v domě s velkou estetickou hodnotou," dodává Beran. Nehoda jej překvapila, neboť objekt je podle něj "zdravý", v dobrém technickém stavu. Že stavba není prohlášena památkou, je podle něj škoda. Nesdílí ale názor, že by se někdo pokusil dům zapálit úmyslně. "Většinou tyhle akce vyprovokuje až záměr určitý objekt památkou prohlásit," míní. Majitel se totiž začne bát, že by památku nemohl po svém rekonstruovat a raději se jí zbaví, aby získal pozemek.
Před několika lety lehl popelem bývalý pivovar na Vinohradech; příčinou byla údajně neopatrnost dělníků. Dnes na jeho místě stojí luxusní obytný areál. Podle památkářů i odborníků na reality je velmi lukrativním místem i lokalita tiskárny a charakter objektu, tedy průmyslová stavba, je pro případnou přestavbu na cokoli velmi vhodná. Ani hasiči ani památkáři se ale nedomnívají, že by majitel tiskárny chtěl objekt úmyslně zničit.
Památková ochrana se v České republice vztahuje přibližně na 40.000 nemovitostí. Průmyslové památky však jsou mezi nimi zastoupeny jen přibližně 2800 položkami, řekla ČTK Eva Dvořáková z Národního památkového ústavu (NPÚ). V době, kdy seznam památek vznikal, se vycházelo z tradic památkové péče konce 19. století a jako první se na seznam dostaly kostely, kláštery, hrady a zámky; technika se v té době teprve rodila. Ošetřena je relativně dobře i lidová architektura, jež je často součástí plošně chráněných vesnic, památek lidové architektury je přibližně 7000.
Technické památky na své uznání teprve čekají, pokud ale nejsou chráněné, trpí nevhodnými přestavbami či jim zcela hrozí zánik. Z období meziválečné průmyslové architektury je zapsáno minimum, jsou to především mostní konstrukce či významné nádražní budovy, z druhé poloviny 20. století je to asi jen vysílač na Ještědu, řekla již dříve ČTK mluvčí NPÚ.

> VCPD - databáze objektů: Česká grafická unie (Polygrafie)
0 komentářů
přidat komentář