Praha - Kvůli svým proporcím dostal jméno květák. Nový pavilon Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, který otevřeli před rokem, 19. června 2014, v pražských Dejvicích, stojí na půdorysu zaobleného trojúhelníku. Budova v hodnotě více než miliardy korun vznikla díky licenčním poplatkům za objevy biochemika a dlouholetého šéfa této instituce Antonína Holého. Nejúspěšnější tuzemská vědecká instituce se ve světě prosadila díky unikátnímu výzkumu Holého, značné příjmy z jeho patentů tvoří dodnes významnou část rozpočtu instituce. Ústav byl proto schopen stavbu i rekonstrukci areálu financovat z vlastních zdrojů a bez dotací. Návrh nové budovy s laboratořemi i interiérem vytvořilo studio VPÚ Deco Praha pod vedením architektů Ivana Šroma a Kateřiny Maškové. Design objektu byl vybírán s ohledem na maximální využití prostor areálu a aby ladil s hlavní budovou z první republiky. Architekti Šrom a Mašková chtěli v malém prostoru dvora zachovat symetrii areálu, zároveň ale postavit budovu nového tisíciletí. Moderní laboratoře jsou postaveny na nejvyšší technické úrovni a s minimální energetickou náročností pro celou budovu. Ve třech nadzemních podlažích budovy je například 18 velkých laboratoří a stejný počet vyhodnocovacích pracovišť. Páté ustupující patro nabízí střešní zahradu a s historickou budovou ho propojuje most. Tři suterény slouží technickému zázemí areálu, například knihovně, skladům chemikálií i garážím. Pavilon pojme asi 130 zaměstnanců a má sloužit především výzkumu v organické chemii.