Na seznam památek se dostala třetí Gartnerova vila z Olomouce

Olomouc - Na seznam kulturních památek se dostala třetí a zároveň poslední vila ze souboru pěti vil ve Vídeňské ulici v Olomouci, které navrhl rakouský architekt Jakob Gartner. Jde o vilu postavenou v neorokokovém stylu pro průmyslníka Hanse Passingera. Rozhodlo o tom ministerstvo kultury na návrh olomouckých památkářů. U zbývajících dvou vil ze souboru s návrhem u ministerstva neuspěli. ČTK to dnes řekl Vlastimil Staněk z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu.
    Dům s číslem popisným 640 si nechal postavit Hans Passinger, jehož rodině patřil od roku 1875 takzvaný Kamenný mlýn v Olomouci na nynější třídě Svobody a mlýn ve Šternberku, který rodina vlastnila už od druhé poloviny 18. století. Oba mlýny byly koncem 19. století přebudovány na parní. "Dílo architekta Jakoba Gartnera postavené v roce 1898 utváří atmosféru olomoucké Vídeňské ulice a celkový urbanistický ráz rezidenční čtvrti olomouckých průmyslníků," uvedl Staněk.
    Podle památkářů má dům zachovanou reprezentativní fasádu, která je nejbohatší ze všech původně navržených staveb. V domě byly podle nich provedeny úpravy, které neznehodnocují objekt jako celek a mohou být pokládány za doklad vývoje obytné vily. "Dobře zachovalá neorokoková stavba nesoucí secesní prvky je hodnotným důkazem propojení historizujících směrů s tehdy moderními secesními trendy," doplnil Staněk.
    Jednotlivé vily pro olomoucké průmyslníky navrhl přerovský rodák židovského původu Jakob Gartner (1861-1921), který se stal předním rakouským architektem a založil ve Vídni projekční kancelář. Jde o projekty pro nejvýznamnější podnikatele v různých stylech od gotiky přes renesanci až po rokoko. Každá stavba je jedinečná, ale v kontextu Vídeňské ulice tvoří směrem do parku jednotný celek a jsou v poměrně dobrém stavu.
    Na seznam památek se už dříve dostala vila z Vídeňské ulice postavená pro podnikatele Eduarda Hamburgera a vila Wilhelma Briesse, který podnikal ve sladovnictví. Vily Josepha Bermanna a Ignáce Briesse nebyly podle Staňka ministerstvem kultury prohlášeny kulturními památkami kvůli tomu, že je zachována jen minimální autentičnost interiérů a pozměnila se hmota budovy.