Praha - Budova ve Vodičkově ulici, jejíž část se v neděli zřítila, je dílem slavného architekta Josefa Gočára. Navrhl ji ve stylu art déco. Gočár byl také autorem obdobně řešeného interiéru legendární cukrárny U Myšáka, která v budově sídlila, řekl dnes ČTK architekt a historik architektury Zdeněk Lukeš. "Art déco je dnes velmi ceněný styl, a proto je nanejvýš žádoucí dům zachránit, fasádu vyčistit a interiér obnovit," zdůraznil Lukeš. Moderní stavební technologie to podle něj bez problémů umožňují. Nemělo by se proto stát, že bude budova zbytečně odepsána. Podotkl, že v minulosti byly cenné stavby často nahrazeny banálními novostavbami. Zástupci magistrátu i investora tvrdí, že průčelí do Vodičkovy ulice bude zachováno a že se počítá i s obnovením legendární cukrárny. V budově by měla být také galerie. Obavy, že investor by mohl požadovat na zbytek domu demoliční výměr se objevily na základě zkušeností s jinými historickými stavbami a také proto, že investor chtěl původně stavbu odstranit a nahradit průčelí replikou. S tím ale nesouhlasili památkáři. O domě ve Vodičkově ulici, respektive o jeho fasádě, se podle Lukeše v minulých dnech chybně psalo jako o kubistickém nebo jako o rondokubistickém. Druhý název Lukeš považuje za poněkud přesnější, ale termín kubismus je podle něj zcela matoucí. Pro art déco se podle Lukeše používá také označení dekorativismus nebo národní styl. Jde podle něj o totální popření architektonického kubismu. S Lukešovým výkladem souhlasí i historik umění z Národního památkového ústavu Michal Zachař. Potvrdil, že autorem průčelí domu ve Vodičkově ulici je Gočár. K Zachařovi a Lukešovi se připojil také ředitel odboru památek pražského magistrátu Jan Kněžínek. Styl art déco měl v Čechách podle Lukeše nacionální přídech. Jeho ideovým vůdcem byl po vzniku Československa architekt Pavel Janák. Na rozdíl od architektonického kubismu byl tento styl velmi populární. Původní dům, pro který se vžil název U Myšáka, byl podle Lukeše postaven v roce 1881 podle plánů pražského architekta Otto Ehlena, tehdy s neorenesanční fasádou. V následujících letech byl několikrát přestavován. Průčelí získalo definitivní podobu v letech 1921 až 1922. Podle pozůstalosti majitele, byl o návrh průčelí požádán slavný český architekt Josef Gočár, předseda Spolku výtvarných umělců Mánes a profesor Akademie výtvarných umění. Gočár (1880 až 1945) prošel složitým vývojem - od moderny (Wenkeho dům v Jaroměři), přes kubismus (dům U Černé matky Boží v Praze) a art déco, respektive jeho českou verzi, kterou lze také označit za nacionální dekorativismus (Legiobanka v Praze na Poříčí,) až k avantgardní architektuře (domy v Praze na Babě). Art déco byl dekorativní styl zejména užitého umění z let 1909 až 1929. Šlo o závěrečnou fázi secese s přechodem k funkcionalismu, využívající ve všech oborech exotismy a ornamentiku různých historických slohů i soudobého fauvismu, kubismu a expresionismu. V Československu využíval podle Lukeše také folklorních prvků.