Úspěšný vědecký ústav má novou budovu za více než miliardu

foto: strouhal.org

Praha - Na více než miliardu korun vyšla stavba a vybavení nové budovy nejúspěšnější tuzemské vědecké instituce - Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Sloužit má především výzkumu v organické chemii. Slavnostní otevření se v pražských Dejvicích plánuje na čtvrtek odpoledne. Ústav se ve světě prosadil díky unikátnímu výzkumu slavného chemika Antonína Holého, značné příjmy z jeho patentů tvoří dodnes významnou část rozpočtu instituce. Ústav byl proto schopen stavbu i rekonstrukci vědeckého areálu financovat z vlastních zdrojů a bez dotací.
    Areál ústavu, jenž se zaměřuje na základní výzkum v oblasti organické chemie a biochemie s aplikací v lékařství a životním prostředí, prochází postupně celkovou rekonstrukcí. Skončit má za dva roky. "Celá přestavba areálu bude stát zhruba dvě miliardy," řekl ČTK zástupce ředitele pro strategický rozvoj ústavu Martin Fusek.
    Architektonický návrh nové budovy s laboratořemi i interiérem vytvořilo studio VPÚ Deco Praha pod vedením architektů Ivana Šroma a Kateřiny Maškové. Design objektu byl vybírán s ohledem na maximální využití prostor areálu, na funkční zaměření, a aby ladil s hlavní budovou z první republiky.
    Stavba se připravovala dlouho, podle původních představ měl vzniknout jen přednáškový sál. Architekti Šrom a Mašková chtěli v malém prostoru dvora zachovat symetrii areálu, zároveň ale postavit budovu nového tisíciletí. O současné podobě rozhodl dostatek denního světla. "Nová budova od staré je poměrně blízko. Tento tvar i při světelně-technických výpočtech vycházel tak, že budova co nejméně stíní původní a sama dostává maximum denního osvětlení," řekl ČTK Šrom. Pojme asi 130 zaměstnanců.
    Architekt dodal, že moderní laboratoře jsou postaveny na nejvyšší technické úrovni a s minimální energetickou náročností pro celou budovu. Ve třech nadzemních podlažích budovy je například 18 velkých laboratoří a stejný počet vyhodnocovacích pracovišť; zabírají až 1136 m². Páté ustupující patro nabízí střešní zahradu a s historickou budovou ho propojuje most. Tři suterény s více čtyřmi tisíci metry čtverečních slouží technickému zázemí areálu, například knihovně, skladům chemikálií i garážím.
    V areálu se už před třemi lety zrekonstruovala budova pro biochemii; tehdy symbolicky k narozeninám profesora Holého. Přestavba pokračuje dál za provozu a po etapách.
    Rozpočet ústavu se pohybuje ročně kolem půl miliardy korun. Tvoří ho zhruba z poloviny dotace a granty, zbytek jsou vlastní peníze. Fungování i financování ústavu je podle znalců světově unikátní.
    Příjmy z některých patentů profesora Holého však mají za tři roky skončit, především patent na tenofovir, jednu z nejúčinnějších zbraní proti virové infekci, využívá se i v terapii HIV. I přesto je vedení ústavu optimistické. Podle Fusky se zaměřuje na další projekty s komerčním potenciálem. "Máme některé, ale nyní o nich nelze hovořit," dodal.