Brněnští aktivisté odmítají obě varianty nového vlakového nádraží

Brno - Aktivisté z občanské aliance Referendum 2014, kteří se snaží o vypsání referenda o poloze nového brněnského nádraží v termínu podzimních komunálních voleb, odmítají jak variantu u řeky, tak polohu pod Petrovem. Podle nich je nutné začít celý projekt zcela od nuly, řekl dnes novinářům předseda petičního výboru Jakub Patočka z Masarykovy demokratické akademie.
    Současné vlakové nádraží, jehož kapacita je v dopravní špičce vyčerpaná, podle architekta Jana Sapáka stačí a ještě řadu let vydrží. "Žádná krizová situace zde nenastane," prohlásil.
    Cílem plánovaného plebiscitu je podle Patočky zamítnout variantu nádraží u řeky, tedy zhruba 800 metrů jižně od stávajícího, a zároveň vyvolat debatu o zcela novém projektu. Kdy by takové nádraží mohlo teoreticky stát, neřekl, ale prohlásil, že to bude "dřív, než když se budeme snažit nádraží přesouvat".
    Česká republika se zavázala Evropské komisi, že postaví hlavní dopravní stavby do roku 2030. "To je doba, do které by nádraží mělo stát, ale nic se nestane, když to bude o rok dva později," řekl předseda sdružení Děti Země Miroslav Patrik, které se podílí na činnosti aliance.
    Vypsání referenda podporuje i brněnská TOP 09, zelení, nové sdružení nezávislých kandidátů A co Brno? a Piráti. Všichni se shodli na tom, že chtějí z referenda a nového nádraží udělat hlavní předvolební politické téma a odmítají omezení debaty o nádraží na dvě varianty, jejichž studie si už nechala zpracovat Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Vlastní konkrétní vizi však aliance nemá. "Chceme začít od nuly a chceme, aby se projekt připravoval v rámci otevřené urbanistické soutěže," řekl Patočka.
    Připustil, že jediným důvodem, proč chce referendum souběžně s termínem voleb, je účast voličů. Aby referendum bylo závazné pro městské politiky, musí přijít alespoň 35% voličů. Aby zastupitelé museli lidové hlasování vypsat, je potřeba shromáždit zhruba 19.000 podpisů obyvatel Brna. Aktuálně jich má aliance přes 10.000. Kdyby byly potíže s platností všech podpisů, chce jich mít raději alespoň 21.000. Referendum o poloze nádraží se v Brně konalo už před deseti lety, výsledek nebyl vzhledem k nízké účasti závazný.
    Pro nádraží u řeky je vydané už třetí územní rozhodnutí, proti němuž jsou podaná odvolání. "Čekáme, jak dopadne správní řízení na magistrátu a jsme připraveni podat žalobu," uvedl Patrik. SŽDC má nyní také zpracovány dvě rovnocenné studie obou chystaných variant a nechá zpracovat studii proveditelnosti.
    Primátorův náměstek Robert Kotzian (ODS) už dříve řekl, že je prakticky jisté, že EU uhradí většinu nákladů na tu variantu nádraží, kterou vybere investor, tedy stát. Brno je totiž nyní zaneseno v dokumentech evropské dopravní strategie jako křižovatka dvou železničních transevropských koridorů. Cena nového nádraží se odhaduje u obou variant kolem 20 miliard korun. Kotzian však upozornil na to, že financování je zajištěné pouze v programovacím období 2014 až 2020. "Co bude potom v Evropě, nikdo neví," řekl.