Investice do současného umění v Česku stoupají

Praha - Trh se současným výtvarným uměním v Česku pookřívá. Zatímco v posledních letech se většina pozornosti soustředila především na mistry klasické moderny, jejichž díla se na aukcích draží za miliony korun, investuje nyní čím dál více lidí do nákupu poválečného umění. Určité oživení nastalo i u poptávky po dílech nejmladší generace umělců. Podle odborníků za to může nejen chudší nabídka kvalitních děl z první poloviny 20. století, ale také to, že založit kvalitní sbírku současného umění je prestižní záležitostí a zároveň dobrou investicí.
Ačkoli je v zahraničí příklon sběratelů k  současnému umění zřejmý, reagují prý čeští kupci na tento vývoj s velkým zpožděním. Podle galeristy Jiřího Švestky o tom svědčí i to, že díla umělců, které zastupuje, se za hranicemi prodávají mnohem lépe než v Česku.
Díla dražená v posledních letech za rekordní částky většinou mají jen minimální potenciál dalšího růstu, nicméně investovat do jmen jako Štyrský, Toyen nebo Šíma se kvůli jejich stabilní hodnotě vyplatí. Pro ty, kteří chtějí svou investici rychleji zhodnotit, je daleko zajímavější koupit levnější dílo, jehož cena v budoucnu poroste. Problém spočívá v tom, jak odhadnout, které to bude.
Podle galeristky Karoliny Bayerové z Galerie Bayer&Bayer je solidní investicí s očekávaným nárůstem tržní ceny nákup současných umělců, zejména avantgardy 60. let a známých žijících autorů. Mezi ně patří například Adriena Šimotová, Václav Boštík, Josef Istler, Jitka Válová, Stanislav Kolíbal a další. "Jen pro srovnání: pastel Václava Boštíka stál v roce 1995 25.000 korun, dnes se jeho cena pohybuje okolo 150.000 Kč. Obraz Václava Boštíka z roku 1993, který by v témž roce stál 50.000 korun, byl na aukci v letošním květnu vydražen za 570.000 korun bez aukčního poplatku," uvedla Bayerová. Dodala však zároveň, že investoři musejí počítat s rizikem. "Nákup současného umění může být velké dobrodružství. Uvěřit v budoucnost neznámého umělce je podobné, jako sázet na závodní koně outsidery, na něž se sice vyhrává nejvíc, ale jen někdy."
Ani nákup zcela současného umění ale rizikový být nemusí. Podle Švestky je o některé z mladých českých autorů, které zastupuje, v zahraničí enormní zájem, což bude cenu jejich díla postupně zvyšovat. Platí to prý například pro Krištofa Kinteru, Veroniku Holcovou, Markétu Othovou nebo Jiřího Černického. "Cenové skoky z několika set eur na desetitisíce během pěti let, které se odehrály u některých autorů například v Polsku, se mohou a zcela jistě budou opakovat i v českém umění. Víceméně všichni sběratelé současného umění s  nárůstem ceny mladých autorů spekulují," dodal galerista.
To, že je současné umění pro investory atraktivní oblast, potvrzuje i Radan Wagner ze společnosti Art CZ Group. Ta ve svém portfoliu nabízí kromě prověřených jmen starší a střední generace i díla třicátníků - v poslední květnové aukci vydražila v sekci mladí 13 položek za více než 270.000 korun. Podle Wagnera je zájemců o současné umění stále více a pomalu narůstá i jejich kupní síla. Díky tomu zřetelně roste i cena nabízených děl. "Kupující se u nás dají rozdělit do několika základních skupin. Přicházejí dlouholetí sběratelé, spekulanti či obchodníci, kteří prodávají dále, noví zájemci z řad zbohatlých podnikatelů, ale i náhodní, avšak nadšení milovníci umění," charakterizoval svou klientelu Wagner.
Investice do soudobého umění se vyplatí i podle jednatele jedné z pěti největších českých aukčních síní 1. Art Consulting Jana Rybáře. Kupec však musí dokázat rozeznat skutečně kvalitní dílo. "Vzhledem k tradici sběratelství a vzdělanosti národa má trh se současným uměním velké perspektivy nejen v našem a evropském, ale i světovém prostoru," řekl ČTK.
Z velkých aukčních síní se současným uměním obchoduje ve větší míře už zmiňovaná společnost 1. Art Consulting, okrajově ho do svých katalogů zařazuje i  společnost Dorotheum. Stále větší zájem o díla poválečných autorů zaznamenal i  majitel Galerie Art Vladimír Neubert.
"Umění generace dnešních padesátníků a šedesátníků tvoří zhruba 20 až 25 procent našich tržeb. Výborně se prodává například Jiří Načeradský nebo Michal Gabriel," vyjmenoval. Právě jejich díla se podle Neuberta za posledních deset let zhodnotila až desetinásobně. "Plastika Michala Gabriela se začátkem 90. let dala koupit za 10.000 korun, teď se prodává za 60.000 až 100.000 korun," ilustroval vývoj cen galerista.
Současné umění má na aukcích stále větší zastoupení, velkou část prodeje obstarají také galerie, které jednotlivé umělce zastupují. Někteří umělci se nebrání ani přímému prodeji z ateliéru. Všichni odborníci se shodují, že prodej nadále výrazně poroste. Trh totiž zdaleka není nasycen a potenciál zhodnocení mladého umění ze střední Evropy je prý obrovský.