Větší prestiž pro architekty chce nový předseda Komory

Petr Lešek: "Chci lépe využívat energii samotných členů komory."

Praha - Propagace architektury jako důležité složky života člověka i společnosti a větší transparentnost směrem ke členům komory jsou hlavní úkoly, které si dává nový předseda České komory architektů ČKA) Petr Lešek. "Chci lépe využívat energii samotných členů komory, více s nimi komunikovat a přitáhnout ke spolupráci všechny generace architektů," řekl Lešek v rozhovoru s ČTK.
    "Náš svět se dělí na vztahy a na prostředí, ve kterém se odehrávají. Většinu veřejnosti i politiků zajímají pouze vztahy a prostředí jim přijde nepodstatné. Jenže prostředí zásadně vztahy ovlivňuje a navíc se mění obtížněji než vztahy. Co je postaveno, se jen tak nezbourá. Proto je potřeba architekturu, tedy vystavěné kulturní prostředí vnímat a věnovat se jí," uvedl čtyřicetiletý architekt.
    Předsedou ČKA byl zvolen v polovině února a nahradil Josefa Pannu, jehož představenstvo komory odvolalo kvůli neshodám s jejím vedením. Lešek studoval architekturu na ČVUT, pak nastoupil do ateliéru Václava Králíčka. V roce 2002 s kolegy Romanem Brychtou, Adamem Halířem a Ondřejem Hofmeisterem založil kancelář Projektil architekti. K jejich nejznámějším projektům patří Centrum ekologických aktivit Sluňákov, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové a Národní technická knihovna v Praze.
    Jako předseda ČKA by Lešek chtěl změnit vnímání architektury a povolání architekta, které v Česku není obecně příliš uznáváno. "Hlavní problém je v neznalosti účelu práce architekta. V západní Evropě je architekt vnímán jako ten, kterému jde o tvorbu prostředí, který umí skloubit všechny zájmy i technické požadavky a dá výsledku smysl," řekl.
    Připouští ale, že chyba může být i na straně architektů, kteří se dlouhodobě nevěnovali výchově veřejnosti k zájmu o prostředí. "To se teď naštěstí mění a ČKA to bude podporovat. Nejde jen o architekty, jde o svět, ve kterém všichni žijeme svoje životy."
    Lešek se věnuje otázce architektonických soutěží, kterých se podle ČKA vzhledem k objemu stavebních prací koná jen málo. "U veřejných staveb je to pohodlnost a strach z odpovědnosti. Zadavatelé dávají přednost výběru projektantů jen na základě ceny, nechtějí si přidělávat práci a je jim jedno, že výsledkem jsou drahé, provozně i uživatelsky náročné stavby, které prostředí nijak neobohatí. U privátních investic je to opět neznalost a neochota vyzkoušet něco nového. Je malý zájem o inovace, raději se stále dokola dělá to samé," popsal praxi, na níž ČKA upozorňuje.
    V této souvislosti odborníci vítali vypsání soutěže na obnovu Štvanice. Široce obsazená soutěž ale skončila rozpačitě. Přestože město již loni v květnu znalo vítěze, otálelo s jeho vyhlášením s odkazem na to, že se jeden účastník odvolal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V listopadu se vyhlásily výsledky, ale zda bude ostrov podle vítězného návrhu upraven, není zřejmé.
    ČKA je třetím oborovým profesním sdružením vedle Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství a Obce architektů. Posledně zmíněná organizace čelí kritice zejména mladých architektů. Obec podle nich neplní své poslání a upadá prestiž aktivit, které zaštiťuje, zejména pořádání soutěže a přehlídky Grand Prix architektů. Výzvu k reformě obce podepsal i Lešek.
    Grand Prix, jež má být přehlídkou nejlepší aktuální architektury v ČR s možností ukázat jí co nejširšímu publiku, se podle kritiků stává spíše lokální událostí s nepatrným dopadem na laickou veřejnost. "Je nám zřejmé, že architektura se hůře prezentuje než design nebo film, není možné ji vzít a přinést, ale o to podstatnější je, aby byla veřejnosti prezentována," míní Lešek. Kvalitní přehlídka podle něj vyvrátí i otřepané klišé: co architekt, to názor. "Architektura je dobrá i špatná a naprostá většina architektů a kritiků architektury, kteří jsou povolaní ji hodnotit, se na kvalitě shodne," uzavírá.