V bruselské Minievropě stojí model Staroměstské radnice

Brusel - Dva roky po vstupu do Evropské unie Česká republika i Slovensko dnes vstoupily i do její zmenšené podoby - do bruselského parku miniatur, Minievropy. Po boku Eiffelovky, Big Benu a šikmé věže v Pise zde nyní Českou republiku zastupuje zmenšenina Staroměstské radnice a orloje, zatímco Slovensko se představilo replikou secesního Modrého kostelíka z  Bratislavy.
Vystavené památky připomínají, že střední Evropa má velký význam v dějinách Evropy, řekl ČTK ředitel Minievropy Thierry Meeus. "Pro Čechy je to samozřejmé, ale myslím, že je zapotřebí to připomínat, zejména Belgičanům."
Stejně jako ostatní modely, které mají charakterizovat každou členskou zemi, je i Staroměstská radnice postavena v poměru 1:25 a zmenšila se tedy na výšku dvou metrů a 40 centimetrů.
Nakonec se vybíralo ze tří možností - Pražského hradu, Karlova mostu a radnice. Rozhodnutí padlo na ni, kvůli tomu, že první dvě památky by byly ve zmenšenině příliš rozměrné. Kromě toho jsou statické, zatímco Staroměstský orloj nabízí možnost pohybu a zvuků. Model je řízen počítačem, defilují na něm apoštolové a zvony zvoní. Kolem jsou modely aut a panáčci coby kolemjdoucí, včetně svatebního páru.
Dílo modelářského ateliéru Romana Slavíčka vyšlo na 750.000 korun, půl milionu do modelu investovala česká metropole, o zbytek se podělilo ministerstvo zahraničních věcí a agentura CzechTourism.
Slováci zadali zakázku místním dílnám. Skutečný Modrý kostelík byl postaven v roce 1913 podle návrhu budapešťského architekta Edmunda Lechnera. Modrou barvu mu dodávají především mozaiky a majolika. Je zasvěcen svaté Alžbětě Uherské, která se zřejmě narodila na Bratislavském hradě.
Při dnešní ceremonii světlice ohňostroje propalovaly hradbu z červených, modrých a bílých balonků, za nimiž se postupně objevovaly oba modely. Společnou inauguraci ukončila česká hymna vzápětí následovaná slovenskou, takže pamětníci si mohli připomenout federální časy.
Bruselský park se jmenuje Minievropa, ale jak si všimnou především návštěvníci z nečlenských zemí, zaměňuje Evropu zeměpisnou za Evropskou unii a představuje pamětihodnosti symbolizující jen země EU.
To však příliš neubírá na atraktivitě areálu pod známým Atomiem. Minievropu navštíví ročně asi 300.000 lidí a je spolu s bruselskou královskou galerií nejnavštěvovanější placenou pamětihodností Belgie.
ČR a Slovensko se vstupem do Minievropy poněkud váhaly, takže do ní dorazily po Polsku, Kypru, Maltě, Estonsku a Lotyšsku. Letos ještě přijde na řadu Litva a příští rok Maďarsko a Slovinsko.
Slovensko při dnešní ceremonii zastupoval velvyslanec v Belgii Peter Sopko a svým způsobem i slovenský komisař Ján Figeĺ. ČR zastupoval několik dní před volbami ředitel zastoupení Prahy v Bruselu Jan Koukal a velvyslanec při EU Jan Kohout. Na polskou inauguraci před dvěma lety dorazil i exprezident Lech Walesa.