Odborníci: Olympijské stavby by měly mít smysl i po skončení her

PRAHA - I jen účast v soutěži o pořádání olympijských her by mohla Praze pomoci urychlit řešení problémů s infrastrukturou a podnítit rozvoj některých dříve zanedbaných lokalit. "Je ovšem důležité dbát na ekologičnost projektů, jejich začlenění do okolního prostředí a následné využití," řekl ČTK Arnošt Navrátil z fakulty architektury ČVUT. Spolu s dalšími odborníky se dnes a v sobotu v Praze účastní mezinárodní konference Město a hry.
Jedním z největších rizik pořádání podobných akci je vytvoření architektonických pomníků, které jen těžko hledají uplatnění. "Město by se nemělo připravovat jen na dobu konání her, ale hlavně na to, co po nich zůstane," řekl člen mezinárodního olympijského výboru Enrico Carbone. Podle něj je důležité nalézt rovnováhu mezi rekonstrukcí starých staveb, výstavbou nových a konstrukcí dočasných areálů. Praha bude možná usilovat o pořádání her v roce 2020 nebo 2024.
"Časový horizont, ve kterém se olympiáda koná, umožňuje řešit v relativně krátkém časovém úseku důležité urbanistické problémy, které je obvykle obtížné realizovat a bývají často odsouvány stranou," řekl profesor varšavské univerzity Wojciech Zablocki. Podle něj se to podařilo například Manchesteru, který postoupil v regeneraci centra, nebo Stockholmu, přestože se nakonec hostiteli her nestaly. Tím, že by olympiáda byla příležitostí k dokončení dopravní sítě a investicím, argumentují i představitelé pražského magistrátu.
Podle Navrátila jsou v Praze nejméně tři zajímavá místa, kde by mohl olympijský areál stát. "Jde například o Strahov, jehož nevýhodou je ale špatná dopravní dostupnost, Maniny v Praze 8 s dobrou vazbou na centrum nebo Leťňany, kde by se mohl případný areál her integrovat s výstavištěm," soudí. Nejasné uplatnění olympijských staveb po skončení her je podle něj problém většiny současných myšlenek.
Pražský magistrát v červenci ustavil komisi, která by se přípravě her měla věnovat. Podle ekonomické studie, kterou si magistrát nechal vypracovat, by přímé náklady na hry byly asi 135 miliard korun. Dalších až 600 miliard by však činily nutné nepřímé investice v celé zemi, například na dálniční síť a modernizaci železnice.
Podpora uspořádání her u veřejnosti kolísá podle různých průzkumů mezi 22 a 67 procenty. "Diskuse o olympijských hrách by měla být vedena mnohem otevřenějším způsobem," soudí Navrátil. V lidech podle něj přetrvává strach z nefunkčních megalomanských staveb, jaké zbyly například po spartakiádě na Strahově.
David Grossmann