Ohlédnutí za plzeňským festivalem Kontejnery k světu
Festival Kontejnery k světu, který mezi 10. květnem a 8. červnem vnášel široké spektrum aktivit do veřejného prostoru v Plzni, Praze, Brně, Ostravě a dalších městech, je již téměř měsíc minulostí. A s ním také Centrum architektury, které po tyto čtyři týdny fungovalo v kontejneru číslo 17 na Chodském náměstí v Plzni. Tucet akcí, které v Centru proběhly, se uskutečnil pod hlavičkou programu Pěstuj prostor společnosti Plzeň 2015, o. p. s.
V Centru architektury, jehož dramaturgie se pod vedením Petra Klímy soustředila na téma veřejného prostoru, urbanistických vztahů v současném městě a soudobé architektury, vystoupili jak plzeňští architekti a urbanisté, tak i odborníci z Prahy, Brna i odjinud. Veřejných přednášek, prezentací a workshopů se zúčastnily téměř tři stovky návštěvníků - řada z nich se přitom do kontejneru č. 17 vracela opakovaně. Do kontejneru dorazili mezi jinými i plzeňský primátor Martin Baxa či ředitel Západočeské galerie v Plzni Roman Musil.
Nejnavštěvovanějšími akcemi byly úvodní a závěrečný podvečer. Ten první, nazvaný Generace 70s, během něhož návštěvníkům představili svoji tvorbu plzeňští architekti narození vesměs v 70. letech, ukázal, že místní veřejnost současná architektura zajímá - divácký zájem předčil očekávání pořadatelů a přesáhl také formát kontejneru. Z prostoru kontejneru se tak napříště stala už zpravidla pouze scéna. Tím druhým byl Visual Manual Special Plzeň, který přinesl sérii prezentací studentů a čerstvých absolventů architektury z Plzně nebo těch, kdo se Plzni ve svých ateliérových úlohách věnovali.
Nadmíru úspěšný byl i první ze dvou komunitních workshopů určených široké veřejnosti - lehátkový workshop. V sobotu 18. května od 10 hodin dopoledne až do pozdních večerních hodin se na náměstí v blízkosti kontejneru vystřídaly tři desítky dobrovolníků z řad široké veřejnosti, kteří se aktivně zapojili do výroby lehátek z oblíbených palet. Lehátka okamžitě začala plnit svou úlohu - návštěvníci i kolemjdoucí si v nich povídali i četli. Během Dne Meliny Mercouri byla lehátka umístěna na Anglickém nábřeží, v průběhu léta se objeví i na dalších akcích v Plzni. Navzdory nepřízni počasí se s úspěchem setkal i urbanisticko-architektonický workshop s dětmi a pro děti Architekt Domů Tatínek pod vedením architektů Aleše Hamhaltera a Kristýny Staré. Svůj vztah k městu se přítomné děti pokusily navázat hrou na město - stavěním jednotlivých objemů v celek města se přitom učily chápat základní prostorové vztahy ve městě i důležitost veřejného prostoru.
Urbanistické vztahy byly také těžištěm přednášky Petra Domanického Urbanistický vývoj Plzně v posledním století. Autor, vedoucí Sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni a editor nedávno vydané publikace Průvodce architekturou města od počátku 19. století, během svého poutavého vystoupení poukázal na městotvorné hodnoty, jimiž se pyšnila Plzeň druhé poloviny 19. století i Plzeň meziválečná, a upozornil na řadu necitlivých zásahů a demolic, které město postihly v druhé polovině 20. století a které ji trápí dodnes. Přednáška Petra Domanického navázala na zahájení výstavy ZAPÁLENÍ | PLZEŇ | 2002-2012, která ve formě dvou paralelních projekcí představila dějiny Plzně posledních deseti let podle Zapálených - skupiny plzeňských architektů a historiků, kteří si do názvu svého sdružení vetkli jméno nejvýznamnějšího regionálního architekta prvorepublikové éry. Také Zapálení se ve své činnosti soustředili na urbanistické dění v Plzni.
Současnému městu, urbánním strategiím a městskému plánování byl věnován diskusní večer Myslet město s autorkou stejnojmenného projektu Lucií Stejskalovou. Tento projekt, jehož výstavní část byla paralelně k vidění v pražské Galerii VŠUP, je zaměřen na výzkum současných přístupů k městskému plánování, které se pohybují mezi snahami o důslednou kontrolu vývoje města a spontánním, neřízeným laissez-faire, na příkladu deseti světových měst od Kodaně přes Curitibu po Lagos. Během diskusního večera se autorka soustředila na popis a intepretaci různých způsobů urbanistického a strategického plánování v odlišných podmínách Curychu a Curitiby. Partnerem jí byl teoretik a pedagog VŠUP Cyril Říha, který se věnoval plánování a spontaneitě v souvislosti se strategiemi vývoje města. Zdůraznil přitom, že současné plánování by mělo pracovat jak s řízenými, tak se spontánními procesy. Nejde totiž o dvě protikladné tendence (kontrola versus laissez-faire), ale o dvě formy nástrojů či uspořádání města, které se ve městě vyskytují a které spolu vytvářejí napjatý vztah.
Monumentální aspekty v plánování města (konkrétně Bukurešti) a jeho novodobých dominant ve své přednášce Rumunská monumentalita představili architekt Marek Přikryl a teoretička architektury Klára Mergerová. Prim v jejich prezentaci hrál Ceauşeskův Palác parlamentu a jeho role v obrazu města a také uspořádání a architektura tamějších sídlišť. Pro změnu na příměstskou zástavbu se ve své přednášce zaměřili architekti Jiří Zábran a Tereza Nová - mj. poukázali na to, že v banální sídelní kaši může být jedním z možných typologických, resp. prostorových řešení rodinného domu átriák. Těžištěm následné otevřené diskuse pak bylo zejména územní plánovaní v menších obcích.
Ida Čapounová a Jakub Chuchlík, tvořící dvojici iuch, architektonická dílna, jež je spoludržitelem jedné z cen Grand Prix architektů 2013, se vedle prezentace svých návrhů a realizací dotkli i aktivit týkajících se veřejného prostoru - ať už to byla spolupráce na proměně zanedbaného lesoparku ve Vodňanech (právě tato realizace byla odměněna zmíněnou cenou), návrh na oživení a revitalizaci nábřeží u Strakovy akademie, či uspořádání úspěšných Městských zásahů v Jablonci nad Nisou. Intervence do městského prostoru jsou jednou z činností, jimž se věnuje brněnské sdružení 4AM/Fórum pro architekturu a média. Jeho zástupci v Centru architektury představili i další svoje aktivity a projekty - akce, které se konaly v brněnské Galerii architektury, již 4AM v letech 2011-2012 provozovalo, spolupráce na česko-slovenské expozici Asking Architecture na 13. benátském Bienále architektury, projekt Zabij svého Fuchse či série workshopů MÉDIUM:VÝSTAVA - Nové koncepty ve vystavování architektury.
Z dramaturgické linky kontejnerového Centra, která se zaměřila na urbanismus, veřejný prostor, současné město v čele s Plzní a místní architektonické dění, se odchýlila pouze přednáška I [love] Module autorů stejnojmenné publikace Jaroslava Sládečka, šéfredaktora portálu earch.cz, Jiřího Kouta a Martina Harta. Vzhledem k tomu, že se celý festival odehrával v několika desítkách kontejnerů, to však byla odchylka záměrná - kde jinde než právě v kontejneru seznámit návštěvníky s vývojem a současnými trendy v modulární a kontejnerové architektuře.
Závěr festivalu Kontejnery k světu a Centra architektury však rozhodně neznamená konec letošní aktivity společnosti Plzeň 2015, o. p. s. na poli architektury. Naopak - už od 8. července se v Plzni uskuteční workcamp se zahraničními dobrovolníky, kteří pomohou s realizací podnětů letošního ročníku Pěstuj prostor. Na začátku října se pak v Plzni uskuteční další ročník Dne architektury - letos za aktivní účasti a podpory Plzně 2015. Věřme, že zájem o architektonické dění v Plzni i regionu poroste ruku v ruce s dalšími iniciativami - zmiňme zejména cyklus Architektura jako silná káva, konající se péčí skupiny Zapálení 02 za podpory Plzně 2015 - i se zvyšujícím se zájmem Plzeňanů o veřejný prostor, který je znatelný například právě v rámci programu Pěstuj prostor.
V Centru architektury, jehož dramaturgie se pod vedením Petra Klímy soustředila na téma veřejného prostoru, urbanistických vztahů v současném městě a soudobé architektury, vystoupili jak plzeňští architekti a urbanisté, tak i odborníci z Prahy, Brna i odjinud. Veřejných přednášek, prezentací a workshopů se zúčastnily téměř tři stovky návštěvníků - řada z nich se přitom do kontejneru č. 17 vracela opakovaně. Do kontejneru dorazili mezi jinými i plzeňský primátor Martin Baxa či ředitel Západočeské galerie v Plzni Roman Musil.
Nejnavštěvovanějšími akcemi byly úvodní a závěrečný podvečer. Ten první, nazvaný Generace 70s, během něhož návštěvníkům představili svoji tvorbu plzeňští architekti narození vesměs v 70. letech, ukázal, že místní veřejnost současná architektura zajímá - divácký zájem předčil očekávání pořadatelů a přesáhl také formát kontejneru. Z prostoru kontejneru se tak napříště stala už zpravidla pouze scéna. Tím druhým byl Visual Manual Special Plzeň, který přinesl sérii prezentací studentů a čerstvých absolventů architektury z Plzně nebo těch, kdo se Plzni ve svých ateliérových úlohách věnovali.
Nadmíru úspěšný byl i první ze dvou komunitních workshopů určených široké veřejnosti - lehátkový workshop. V sobotu 18. května od 10 hodin dopoledne až do pozdních večerních hodin se na náměstí v blízkosti kontejneru vystřídaly tři desítky dobrovolníků z řad široké veřejnosti, kteří se aktivně zapojili do výroby lehátek z oblíbených palet. Lehátka okamžitě začala plnit svou úlohu - návštěvníci i kolemjdoucí si v nich povídali i četli. Během Dne Meliny Mercouri byla lehátka umístěna na Anglickém nábřeží, v průběhu léta se objeví i na dalších akcích v Plzni. Navzdory nepřízni počasí se s úspěchem setkal i urbanisticko-architektonický workshop s dětmi a pro děti Architekt Domů Tatínek pod vedením architektů Aleše Hamhaltera a Kristýny Staré. Svůj vztah k městu se přítomné děti pokusily navázat hrou na město - stavěním jednotlivých objemů v celek města se přitom učily chápat základní prostorové vztahy ve městě i důležitost veřejného prostoru.
Urbanistické vztahy byly také těžištěm přednášky Petra Domanického Urbanistický vývoj Plzně v posledním století. Autor, vedoucí Sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni a editor nedávno vydané publikace Průvodce architekturou města od počátku 19. století, během svého poutavého vystoupení poukázal na městotvorné hodnoty, jimiž se pyšnila Plzeň druhé poloviny 19. století i Plzeň meziválečná, a upozornil na řadu necitlivých zásahů a demolic, které město postihly v druhé polovině 20. století a které ji trápí dodnes. Přednáška Petra Domanického navázala na zahájení výstavy ZAPÁLENÍ | PLZEŇ | 2002-2012, která ve formě dvou paralelních projekcí představila dějiny Plzně posledních deseti let podle Zapálených - skupiny plzeňských architektů a historiků, kteří si do názvu svého sdružení vetkli jméno nejvýznamnějšího regionálního architekta prvorepublikové éry. Také Zapálení se ve své činnosti soustředili na urbanistické dění v Plzni.
Současnému městu, urbánním strategiím a městskému plánování byl věnován diskusní večer Myslet město s autorkou stejnojmenného projektu Lucií Stejskalovou. Tento projekt, jehož výstavní část byla paralelně k vidění v pražské Galerii VŠUP, je zaměřen na výzkum současných přístupů k městskému plánování, které se pohybují mezi snahami o důslednou kontrolu vývoje města a spontánním, neřízeným laissez-faire, na příkladu deseti světových měst od Kodaně přes Curitibu po Lagos. Během diskusního večera se autorka soustředila na popis a intepretaci různých způsobů urbanistického a strategického plánování v odlišných podmínách Curychu a Curitiby. Partnerem jí byl teoretik a pedagog VŠUP Cyril Říha, který se věnoval plánování a spontaneitě v souvislosti se strategiemi vývoje města. Zdůraznil přitom, že současné plánování by mělo pracovat jak s řízenými, tak se spontánními procesy. Nejde totiž o dvě protikladné tendence (kontrola versus laissez-faire), ale o dvě formy nástrojů či uspořádání města, které se ve městě vyskytují a které spolu vytvářejí napjatý vztah.
Monumentální aspekty v plánování města (konkrétně Bukurešti) a jeho novodobých dominant ve své přednášce Rumunská monumentalita představili architekt Marek Přikryl a teoretička architektury Klára Mergerová. Prim v jejich prezentaci hrál Ceauşeskův Palác parlamentu a jeho role v obrazu města a také uspořádání a architektura tamějších sídlišť. Pro změnu na příměstskou zástavbu se ve své přednášce zaměřili architekti Jiří Zábran a Tereza Nová - mj. poukázali na to, že v banální sídelní kaši může být jedním z možných typologických, resp. prostorových řešení rodinného domu átriák. Těžištěm následné otevřené diskuse pak bylo zejména územní plánovaní v menších obcích.
Ida Čapounová a Jakub Chuchlík, tvořící dvojici iuch, architektonická dílna, jež je spoludržitelem jedné z cen Grand Prix architektů 2013, se vedle prezentace svých návrhů a realizací dotkli i aktivit týkajících se veřejného prostoru - ať už to byla spolupráce na proměně zanedbaného lesoparku ve Vodňanech (právě tato realizace byla odměněna zmíněnou cenou), návrh na oživení a revitalizaci nábřeží u Strakovy akademie, či uspořádání úspěšných Městských zásahů v Jablonci nad Nisou. Intervence do městského prostoru jsou jednou z činností, jimž se věnuje brněnské sdružení 4AM/Fórum pro architekturu a média. Jeho zástupci v Centru architektury představili i další svoje aktivity a projekty - akce, které se konaly v brněnské Galerii architektury, již 4AM v letech 2011-2012 provozovalo, spolupráce na česko-slovenské expozici Asking Architecture na 13. benátském Bienále architektury, projekt Zabij svého Fuchse či série workshopů MÉDIUM:VÝSTAVA - Nové koncepty ve vystavování architektury.
Z dramaturgické linky kontejnerového Centra, která se zaměřila na urbanismus, veřejný prostor, současné město v čele s Plzní a místní architektonické dění, se odchýlila pouze přednáška I [love] Module autorů stejnojmenné publikace Jaroslava Sládečka, šéfredaktora portálu earch.cz, Jiřího Kouta a Martina Harta. Vzhledem k tomu, že se celý festival odehrával v několika desítkách kontejnerů, to však byla odchylka záměrná - kde jinde než právě v kontejneru seznámit návštěvníky s vývojem a současnými trendy v modulární a kontejnerové architektuře.
Závěr festivalu Kontejnery k světu a Centra architektury však rozhodně neznamená konec letošní aktivity společnosti Plzeň 2015, o. p. s. na poli architektury. Naopak - už od 8. července se v Plzni uskuteční workcamp se zahraničními dobrovolníky, kteří pomohou s realizací podnětů letošního ročníku Pěstuj prostor. Na začátku října se pak v Plzni uskuteční další ročník Dne architektury - letos za aktivní účasti a podpory Plzně 2015. Věřme, že zájem o architektonické dění v Plzni i regionu poroste ruku v ruce s dalšími iniciativami - zmiňme zejména cyklus Architektura jako silná káva, konající se péčí skupiny Zapálení 02 za podpory Plzně 2015 - i se zvyšujícím se zájmem Plzeňanů o veřejný prostor, který je znatelný například právě v rámci programu Pěstuj prostor.
0 komentářů
přidat komentář
