Libeskind, autor muzeí či Věže svobody, oslaví šedesátku

Zdroj
Petr Satrapa
Vložil
ČTK
10.05.2006 09:20
Praha

Praha - Chybí inspirace? Stačí rozbít konvičku na čaj a nápad je tu. Takto údajně napadly architekta Daniela Libeskinda nezvyklé tvary budovy Imperiálního válečného muzea v britském Manchesteru, která připomíná porcelánové střepy. Libeskinda, jednoho z nejpopulárnějších moderních architektů, který v pátek 12. května oslaví šedesátku, však nejvíce zviditelnila zakázka na zástavbu Ground Zero, tedy místa na newyorském Manhattanu, kde stály "dvojčata" Světového obchodního střediska zničená při teroristických útocích v září 2001.

Libeskindův projekt Věže svobody byl vybrán především pro svou originalitu a symboliku, kterou obsahoval. Věž o výšce 1776 stop (symbolizuje rok získání nezávislosti Spojených států) se špicí, jež má připomínat ruku nedaleké Sochy svobody, s otevřenými zahradami ve vyšších patrech či "světelnou škvírou", kterou mělo slunce každého 11. září ráno dopadat na dvě veřejná náměstí na pamětním místě. Vítězný návrh však v posledních letech prošel, především z úsporných důvodů, tolika změnami, že původní vzdušnou, zatočenou skleněnou budovu připomíná jen málo. Libeskind se proto z projektu stáhl a se současným architektem či investorem již údajně komunikuje jen přes své právníky.
Libeskind však byl světoznámým architektem již před vznikem Věže svobody. Mezi jeho projekty patří například Židovské muzeum v San Francisku, Městské muzeum v Osnabrücku, nové křídlo muzea královny Viktorie a prince Alberta v Londýně či přístavby k muzeím v Denveru a Torontu. Opravdovým triumfem se stal projekt Židovského muzea v Berlíně, který z něj rázem učinil hvězdu.
Stavba zpřístupněná v roce 2001 má půdorys, který připomíná roztříštěnou Davidovu hvězdu či blesk. Oplechovaný objekt je jakoby rozdrásán ostrými hroty nepravidelných os, oken, koridorů, skloněných pater a studených prostorů, které v lidech vzbuzují pocit osamění, dezorientace a - což je asi nejdůležitější - ztráty. Libeskind zde neváhal použít i železniční koleje, jako připomínku transportů smrti. Muzeum podle něj ale nemá zanechávat jen depresivní pocity, má být také nadějí do budoucna.
V nedávné době se Libeskind prosadil při projektu na revitalizaci městského výstaviště v italském Milánu, který je označován za jeden z nejvýznamnějších v současné Evropě. Libeskind uspěl se 170 metrů vysokou budovou tvaru plachty. Stejný tvar by měl mít i 192 metrů vysoký mrakodrap, který navrhl pro centrum Varšavy. Libeskind patří také mezi architekty, kteří dostali výzvu, aby navrhli budovu kasina v Singapuru. Ta se má stát novou dominantou a symbolem země. K jeho zatím nerealizovaným projektům patří i budova muzea Salvadora Dalího (nebo výtvarného umění), kterou před dvěma lety představil v Praze.
Libeskind se narodil 12. května 1946 v polské Lodži v rodině, která přežila holokaust. V roce 1957 odešel s rodiči do Izraele, po třech letech všichni přesídlili do New Yorku. Libeskind původně studoval hudbu a přivydělával si hraním po barech. V roce 1970 ukončil vyhlášenou školu Cooper Union for the Advancement of Science and Art v New Yorku. Po studiích v Essexu a Londýně, kde se tehdy začaly rozvíjet dekonstruktivistické tendence, si Libeskind splnil sen a založil ateliér v Miláně.
Libeskind, který žije v Berlíně, přednášel na řadě univerzit v Severní Americe, Evropě i Japonsku a je držitelem mnoha ocenění a čestných doktorátů. Je také otcem tří dětí. Velmi důležitého partnera má ve své manželce Nině, která pro architektonické studio zajišťuje externí vztahy.
0 komentářů
přidat komentář

Související články