Před 114 lety vyšel manifest nového směru - futurismu

Paříž - Bourali konvence a oslavovali pohyb, techniku a rychlost. Takoví byli vyznavači směru, jehož manifest vyšel 20. února 1909 v  listu Le Figaro a jenž byl pro distanc od všeho minulého a oslavu všeho nového zván futurismem. Přežil sice jen dvacet let a byl téměř výhradně italský, ale ovlivnil i další směry, mimo jiné surrealismus či dadaismus. Nejznámějším představitelem futurismu byl Umberto Boccioni, ale za futuristická se dají považovat například i některá díla Bohumila Kubišty, Otto Gutfreunda či Kazimira Maleviče.
     "Pohrdat vším napodobováním, velebit všechny formy originality, byť by byly sebetroufalejší a sebeagresivnější, považovat umělecké kritiky za zbytečné a škodlivé a povstat proti tyranii slov harmonie a dobrý vkus," tak zněly některé z premis italských futuristů, jejichž otcem byl básník Filippo Tommaso Marinetti. Řada z nich ale také podporovala myšlenky fašismu, který podle nich mohl být prostředkem k ozdravění tehdy průmyslově zaostalé Itálie.
     Futurismus definitivně zanikl s úmrtím Marinettiho v roce 1944. S výtvarnými díly, jež byla v pozdějších dobách a i dnes jsou označována jako futuristická, má italský směr z počátku minulého století společnou jen oslavu dynamiky technického světa a industriální společnosti.