Odhalení Pomníku obětem holokaustu v Klatovech
Židovské oběti z Klatov zde byly dosud připomenuty pouze pomníkem umístěným na židovském hřbitově a pamětní deskou na budově SPŠ.
Dne 3. 12. 2012 v 15 hodin bude na souběhu ulic Randova a Denisova v centru města péčí Města Klatovy slavnostně odhalen důstojný pomník klatovským obětem holokaustu z dílny sochaře Václava Fialy.
Pomník tvoří blok vahlovické žuly 80 x 130 x 300 cm o váze devíti tun, který z čelního pohledu nese strukturu odlomeného kamene s otisky pracovních nástrojů. Boční strany jsou naopak rovné. Z levé strany je celou hloubkou kamenného bloku proříznuta a odstraněna polovina sedmiramenného svícnu, který zde však chybí – odtud i název pomníku Zmizelý svícen.
Pravou boční stranu pokrývají jména obětí holokaustu v nepřerušovaném sledu za sebou. Jména jsou řazena abecedně a jsou vynechána veškerá interpunkční znaménka i mezery mezi jmény tak, aby byl potlačen dojem jednotlivostí, ale naopak zdůrazněna tragédie, jakou pro Židy přinesla promyšlená genocida. Nad jmény je hebrejský nápis, který se píše na pietní místa připomínající židovské mučedníky: Pamatujme a pod seznamem obětí Bůh pomstí jejich krev. Pomník je situovaný tak, aby boční strana se jmény byla obrácena k nedaleké synagoze. Tuto souvislost umocňuje přístupový chodník z velkých žulových dílů, do kterých jsou vsazeny fragmenty kolejnic. Místo pro pomník bylo vybráno v blízkosti synagogy s klatovskou Černou věží v pozadí.
Odhalení pomníku se kromě zástupců města, pamětníků a pozůstalých po obětech zúčastní i významní hosté. Pomník odhalí zemský vrchní rabín Efraim Karol Sidon.
Slavnostnímu odhalení bude ve 14 hodin předcházet pietní program v obřadním sále klatovské radnice, kde zazní krátký historický exkurs týkající se dějin klatovské židovské komunity.
Po odhalení pomníku bude v nedaleké soukromé Galerii 172 v ulici Čs. legií otevřena výstava předního českého sochaře Aleše Veselého, který zde – kromě svých nových prací – představí svůj projekt s názvem Kadesh Barnea Monument pro Negevskou poušť v Izraeli.
Židé se v Klatovech usadili ve větší míře až ve druhé polovině 19. století. V tomto období v Klatovech založili židovský hřbitov a také základní židovské instituce: synagogu a školu. Do 2. světové války pak tvořili samozřejmou součást klatovského obyvatelstva. V Klatovech zřídili a vedli řadu kožedělných a textilních podniků; zde pokračovala výroba i dlouho po válce, kdy z kdysi poměrně početné klatovské komunity zbyla už jen hrstka Židů. Jejich podniky byly znárodněny a sloučeny pod novými názvy (například KOZAK či Šumavan).
Na konci listopadu 2012 si připomínáme 70 let od doby, kdy bylo v budově Živnostenské školy (dnešní SPŠ) shromážděno a poté do Terezína a následně do vyhlazovacích táborů odvlečeno více než 250 klatovských občanů židovského původu.
První transport označený Cd odjel z klatovského nádraží 21. 11. 1942 a s ním i šest klatovských židovských občanů. Převážná většina deportovaných pak odjela transportem Ce 30. 11. 1942 a poslední jednotlivci z Klatov odjeli 1. 12. a z Prahy do Terezína pak 3. 12. 1942 transportem Ez-St.
Oběťmi holokaustu se však staly i další osoby, které se do Terezína a vyhlazovacích táborů dostaly jiným způsobem než listopadovými transporty. Tak František Kraus a Pavel Wiener byli zatčeni jako rukojmí a vzati do tzv. ochranné vazby už na samém počátku války – 1. 9. 1939. Jejich životy vyhasly v Buchenwaldu a Oranienburgu. Několik židovských občanů bylo například zatčeno při rozšiřování protinacistických letáků apod. Mezi oběťmi je ale i Selma Černá, která spáchala sebevraždu, aby ochránila svého nežidovského manžela. Celkový počet klatovských obětí holokaustu tak dosáhl počtu 266. Nelze ovšem zcela vyloučit, že toto číslo není konečné a že se po dalším bádání ještě zvýší.
Dne 3. 12. 2012 v 15 hodin bude na souběhu ulic Randova a Denisova v centru města péčí Města Klatovy slavnostně odhalen důstojný pomník klatovským obětem holokaustu z dílny sochaře Václava Fialy.
Pomník tvoří blok vahlovické žuly 80 x 130 x 300 cm o váze devíti tun, který z čelního pohledu nese strukturu odlomeného kamene s otisky pracovních nástrojů. Boční strany jsou naopak rovné. Z levé strany je celou hloubkou kamenného bloku proříznuta a odstraněna polovina sedmiramenného svícnu, který zde však chybí – odtud i název pomníku Zmizelý svícen.
Pravou boční stranu pokrývají jména obětí holokaustu v nepřerušovaném sledu za sebou. Jména jsou řazena abecedně a jsou vynechána veškerá interpunkční znaménka i mezery mezi jmény tak, aby byl potlačen dojem jednotlivostí, ale naopak zdůrazněna tragédie, jakou pro Židy přinesla promyšlená genocida. Nad jmény je hebrejský nápis, který se píše na pietní místa připomínající židovské mučedníky: Pamatujme a pod seznamem obětí Bůh pomstí jejich krev. Pomník je situovaný tak, aby boční strana se jmény byla obrácena k nedaleké synagoze. Tuto souvislost umocňuje přístupový chodník z velkých žulových dílů, do kterých jsou vsazeny fragmenty kolejnic. Místo pro pomník bylo vybráno v blízkosti synagogy s klatovskou Černou věží v pozadí.
Odhalení pomníku se kromě zástupců města, pamětníků a pozůstalých po obětech zúčastní i významní hosté. Pomník odhalí zemský vrchní rabín Efraim Karol Sidon.
Slavnostnímu odhalení bude ve 14 hodin předcházet pietní program v obřadním sále klatovské radnice, kde zazní krátký historický exkurs týkající se dějin klatovské židovské komunity.
Po odhalení pomníku bude v nedaleké soukromé Galerii 172 v ulici Čs. legií otevřena výstava předního českého sochaře Aleše Veselého, který zde – kromě svých nových prací – představí svůj projekt s názvem Kadesh Barnea Monument pro Negevskou poušť v Izraeli.
 |
Židé se v Klatovech usadili ve větší míře až ve druhé polovině 19. století. V tomto období v Klatovech založili židovský hřbitov a také základní židovské instituce: synagogu a školu. Do 2. světové války pak tvořili samozřejmou součást klatovského obyvatelstva. V Klatovech zřídili a vedli řadu kožedělných a textilních podniků; zde pokračovala výroba i dlouho po válce, kdy z kdysi poměrně početné klatovské komunity zbyla už jen hrstka Židů. Jejich podniky byly znárodněny a sloučeny pod novými názvy (například KOZAK či Šumavan).
Na konci listopadu 2012 si připomínáme 70 let od doby, kdy bylo v budově Živnostenské školy (dnešní SPŠ) shromážděno a poté do Terezína a následně do vyhlazovacích táborů odvlečeno více než 250 klatovských občanů židovského původu.
První transport označený Cd odjel z klatovského nádraží 21. 11. 1942 a s ním i šest klatovských židovských občanů. Převážná většina deportovaných pak odjela transportem Ce 30. 11. 1942 a poslední jednotlivci z Klatov odjeli 1. 12. a z Prahy do Terezína pak 3. 12. 1942 transportem Ez-St.
Oběťmi holokaustu se však staly i další osoby, které se do Terezína a vyhlazovacích táborů dostaly jiným způsobem než listopadovými transporty. Tak František Kraus a Pavel Wiener byli zatčeni jako rukojmí a vzati do tzv. ochranné vazby už na samém počátku války – 1. 9. 1939. Jejich životy vyhasly v Buchenwaldu a Oranienburgu. Několik židovských občanů bylo například zatčeno při rozšiřování protinacistických letáků apod. Mezi oběťmi je ale i Selma Černá, která spáchala sebevraždu, aby ochránila svého nežidovského manžela. Celkový počet klatovských obětí holokaustu tak dosáhl počtu 266. Nelze ovšem zcela vyloučit, že toto číslo není konečné a že se po dalším bádání ještě zvýší.
0 komentářů
přidat komentář
